Rozhovor: The Beatles revival

Jak a kdy vznikl tradiční Vánoční koncert, tráví kapela současné dny plné omezení zkoušením, chystají nějaké novinky? Nejen na tyto dotazy odpovídá frontman skupiny Luděk Maulis. V roce 2012 se v kladenském Domě kultury uskutečnil první z dnes již tradičních Vánočních koncertů světoznámého revivalu „Brouků“ The Beatles revival. Do té doby objela tato šikovná parta kladeňáků doslova celý svět křížem krážem nejen po klubech a koncertech pro stovky fanoušků, ale reprezentovala naše město i na obrazovkách televizních kanálů, v hudebních soutěžích, a dokonce měla možnost předvést svůj um i samotnému jejímu veličenstvu, britské královně Alžbětě II.

Jak skupina The Beatles revival tráví dny, které byly ještě v předchozím roce plné živých koncertů? A je on-line přenos vystoupení pro diváky skutečným požitkem?
Online přenos je debilita. A čas trávíme tak nějak různě… Občas něco cvičíme, zkoušíme nový repertoár, učíme se s dětmi, chodíme na brigády, koukáme na gangsterky, protože bankovní loupež také není úplně špatná obživa a trest je za to kratší než třeba za dotační podvod. Dále připravujeme koncerty na léto, sportujeme, hrajeme tenis, běháme. Já teď zvažuji práci animátora v některém z hotelů v Egyptě. To je vlastně takový kulturní referent, který se stará o zábavu a baví muže i ženy na rekreaci.

Po osmi letech od prvního koncertu v Domě kultury bude ve velkém sále 23. prosince ticho. Nebyl právě tento den Vaším pomyslným rozloučením s každou sezónou?
Tak byl, pak jsme hráli většinou ještě Silvestra. Hráli jsme ten koncert 23. 12. posledních 27 let. Začínali jsme s tím v Klubku55, pak U Meisnerů, ve Stodole, v KD na Stochově, v kladenském divadle a posledních osm let u Míši Muláčka v kulturáku na Sítné. Zamrzí to… Ale co můžeme dělat. Letos možná místo toho koncertu uděláme nějakou benzínku, abychom se viděli.

Co pro Vás znamená právě kladenský koncert v závěru roku v porovnání s těmi dalšími napříč světem v průběhu celého roku?
Tak hlavně tam jdou naše manželky a děti a je tam spousta kamarádů. Je to kousek, jsme brzo doma a jako večeře tam jsou vždycky hamburgery z Rock’n’rollu. Poslední dva roky se taky součástí toho koncertu stal náš set společně s legendou československého bigbítu – Karlikem Kahovcem.

Kdy naposledy jste odehráli živý koncert?
Jako kapela jsme hráli naposledy 27. 9. 2020 tady v Doksech u Kladna. Tušili jsme, že to půjde všechno do hajzlu, tak jsme ten koncert společně s obecním úřadem Doksy uspořádali na poslední chvíli a měli jsme na to měsíc – a to se koncert normálně připravuje třeba i půl roku dopředu. Lidi z Doks nám strašně moc pomohli a připravili nám fantastické podmínky. Za měsíc se prodalo 500 vstupenek, a to už se lidi v té době báli cokoliv kupovat. Byl se tam podívat autor a zpěvák hitu Já na to mám Petr Kadlček, a když jsem mu popisoval, co všechno a kdo pro ten koncert něco udělal, tak dal dva palce nahoru a říkal, že je to neuvěřitelný.

Setkává se parta z The Beatles revival i v době pandemie, aby se měli fanoušci na co těšit?
Setkáváme se. S bráchou chodím běhat a tuhle jsme měli i zkoušku. Nekecáme, makáme.

Vzpomenete si na nejvtipnější moment z nějakého koncertu?
Není to úplně z koncertu. Bylo to v roce 1996 a my přijeli z nějakého koncertu a šli jsme se dorazit do Klubu 19. Tam jsem potkal jednu kamarádku, shodou okolností to je sestra bubeníka kapely Zrní, ale ten byl tenkrát ještě malej kluk, mohlo mu bejt tak 13–14 let a na bubny možná ještě tenkrát nehrál. No a kamarádka měla nějakej splín, tak jsem do ní investoval šest tequil. A jak jsme se rozjeli, tak nám bylo líto ten večer nějak pořádně neukončit.

Ke mně jsme jít nemohli, pač já byl tenkrát poprvně ženatej a moje první manželka neměla ráda, když jsem přivedl domů nějaká jiná děvčata. Tak kámoška navrhla, že půjdeme k ní, že rodiče nejsou doma a je tam jenom bráška.

Dorazili jme tam, byl to byt někde u čtyřobvodu. Vlezli jsme do síně a tak nějak se to vyvrbilo, že jsme se svlíkli. Pak nás ještě napadlo, že se vykoupeme. V koupelně to byl masakr. Ty panelákový koupelny jsou hrozně malý a ona už byla značně nalitá, tak mi do tý vany zapadla, vyndaval jsem ji poměrně dlouho a bylo to fakt dost hlučný.

Nakonec jsem ji vyndal a v náručí jsem s ní stál v tý chodbě a ptal jsem se, ve kterým pokoji spí brácha. Řekla, že vlevo, tak že půjdem napravo. Tak jsem tam s ní vrávoral a nohou jsem otevřel dveře, tam jsem v tom šeru viděl postel, tak jsem ji tam mrsknul, že skočím za ní a rozjedu svoji velkolepou show. Ale než jsem to stačil udělat, tak se v tý posteli zvednul nějakej fík a mžoural na nás.

Tak se ho ptám: „Čau, ty seš brácha?“ On zalapal po dechu a zařval: „Ne, ty hajzle, já jsem táta!“

Ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal, vylítnul jsem nahej ven a běžel nočním sídlištěm domů. Pamatuji si, že jsem tam nechal tenkrát i hodinky a ten její táta mi je vzteky rozšlapal.

Je tréma u členů skupiny stále na pořadu dne i po tolika společně odehraných letech a živých vystoupeních?
Občas jo. Hlavně teď po tom jarním lockdownu jsme byli na prvním hraní nervózní jak prase.

Která z Vašich skladeb nesmí scházet na žádném vystoupení?
Tak jsou to skladby The Beatles. A teď na každým koncertě hrajeme All You Need Is Love.

V čem je podle Vás hudba The Beatles nesmrtelná?
Je to geniálně vymyšlený. Krásně propletený vokály, ale jsou to místy i dost složitý melodie. Není to tak, že by to vysypali z rukávu, je na tom slyšet ta práce.

Museli jste někdy přerušit koncert kvůli hysterické fanynce, jako tomu bylo v dobách pravých Beatles?
Jednou nám vlezla na pódium nějaká hysterická ženská a chtěla, ať zahrajem něco od Mira Žbirky, otravovala tak dlouho, že jsme museli z pódia odejít, protože ji pořadatelé nebyli schopni odvést.

Napadá Vás krátký vzkaz nejen Vašim kladenským fanouškům?
Dodržujte sociální odstupy a omývejte si přirození pečlivě studenou vodou.

Kladeňák leden 2021 ke stažení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.