Rozvoj města je ta nejdůležitější věc v jeho existenci. Rozvoj píše historii města. Pokud se dělá dobře, jde vše ostatní jaksi samo nebo o hodně lépe. Když se dělá špatně nebo vůbec, je obec určená ke stagnaci, nebo dokonce k úpadku.
Odvozuje se od něj vše. Kvalita škol, životního prostředí, ulic, chodníků, dopravy, sociálních služeb, podnikatelského prostředí, kvalita příležitostí k trávení volného času, profesionálního i amatérského sportu atd. Dobře a správnou intenzitou rozvíjející se město je totiž BOHATÉ, má více finančních prostředků a navíc je hezké. Co si pod tímto „rozvojem“ představit? Komplexní plán rozvoje města musí obsahovat všechny složky života částečně vyjmenované v předešlém odstavci, ale chci se zabývat jeho technickou částí. Tou nejméně záživnou a srozumitelnou, avšak základní, finančně nejnáročnější, nejdůležitější, bez které zkrátka nic ostatního nejde.
Technická část rozvoje se dá rozdělit na:
- územní plán, který je základem stavebního rozvoje města,
- dopravní infrastrukturu – silnice, chodníky, mosty,
- inženýrské sítě – elektřina, plyn, teplovody, komunikační sítě, voda a kanalizace a jiné inženýrské sítě, v případě Kladna ještě využití starých průmyslových ploch.
V tomto článku bych rád mluvil o územním plánu, protože každý předešlý bod je na samostatné pojednání.
Město Kladno má od roku 2016 nový územní plán, který je podrobně rozpracován pro rozvojové nebo klíčové lokality regulačními plány a územními studiemi. Tady se odvedl kus práce, ale když se podíváme na množství investic od roku 2016, tak se ve městě zatím nic většího a nového stavět nezačalo. Což je problém, protože do roku 2020 jsme v ČR zažili nebývalý ekonomický růst. Zatím nejnadějnější zájem o výstavbu stovek nových bytů je od společnosti YIT, která ale míří do území (ul. Unhošťská směr na Velké Přítočno), které není zatím řešeno územním plánem. Nad tím je potřeba se trochu zamyslet.
Když se podíváme zpět k roku 1989, mělo město v devadesátých letech a prvních deseti letech 21. století sice územní plán, ale převládala snaha příliš neomezovat investory a nehledělo se důsledně na dopady nových investic na město. Nicméně v té době se postavilo skoro vše, co po listopadu 89 na Kladně vzniklo. Tento přístup musel zákonitě časem vyvolat problémy a tím i kritiku. Bohužel reakcí na to bylo výrazné zpřísnění regulací v novém územním plánu. Zúčastnil jsem se mnoha jednání s investory nad nově regulovanými lokalitami a musím říci, že světélko na konci tunelu, představující odstranění největších překážek, jsem většinou nezahlédl. Uvědomme si, že ještě k tomu máme složitý a těžkopádný stavební zákon.
Bez regulací vystavujeme město živelnému růstu a s regulacemi to zase nejde moc od ruky.
Petr Drnec
Myslím si, že většina lidí, kteří dnes mají vliv na chod města, si toto uvědomuje. Jako dobré řešení vidím využití územní studie šité na míru. Nepouštět se do podrobných regulací dříve, než bude o dané území zájem. Limitovat územním plánem pouze to, co je podstatné pro celkový rozvoj města (dopravu, sítě, komunikace, výšku, zastavěnost atd.). Podrobnější řešení svěřit územní studii, která se připraví ve spolupráci s investorem. Má to úskalí? Samozřejmě že má! Klade to důraz na schopnost vedení města vyjednávat v danou chvíli ty nejlepší podmínky pro město a jeho celkový rozvoj. Je to však podstatně efektivnější než se mořit s podrobnými regulacemi navrženými zpracovatelem územně plánovací dokumentace, který se pak s požadavky investora a realitou už zabývat nemusí.
Petr Drnec- člen Zastupitelstva města Kladna za ODS
