Na Kladně vznikne unikátní administrativní a vzdělávací centrum

Po několika letech vyjednávání kladenští zastupitelé posvětili projekt, díky kterému na místě autoparku vznikne školící středisko.

„Se středočeskými vodárnami jsme o budoucím využití dnes zchátralé části bývalých kasáren vyjednávali déle než rok. Výsledkem bude unikátní centrum zaměřené na kyberbezpečnost a školení pro jejich pracovníky vodáren z celé Evropy,“ uvedl zastupitel Dan Jiránek a dodává. „Pro Kladno to znamená nová pracovní místa, kultivaci prostoru, kde vznikne veřejný park a podzemní parkoviště prosto aut.“

Ve vnitropodnikové soutěži byla dána přednost řešení solitérního objektu před blokovou zástavbou pozemku z důvodů vytvoření atraktivního přírodního volného prostředí parku s rybníkem, komunitní zahradou.

Je to varianta přírodního parku demonstrující vrácení pozemku s vyžilým provozním areálem zpět přírodě, která byla upřednostněna před navrženým dlážděným náměstím ve středu blokové zástavby. Zároveň je tento způsob zástavby solitérním objektem vstřícnější pro své okolí. Objem objektu byl navržen ve tvaru válce s vnitřní dvoranou v podobě vodní kapky.

Pacienty kladenské nemocnice bude od dubna přepravovat devět nových sanitek

Sanitky budou sloužit pacientům všech oddělení k urgentnímu transportu, převozu na vyšetření a potřebné zákroky i k přepravě mezi zdravotnickými zařízeními. Sanitní vozidla pořídila kladenská nemocnice celkem za 7,9 milionů korun včetně DPH.

„V únoru jsem tady v rozhovoru sliboval nové sanitky pro nemocnici, máme duben a sanitky jsou na místě. Celkem devět sanitek nahradí část stávajících, které už byly mnohdy za hranicí provozuschopnosti,“ uvedl člen představenstva nemocnice Lukáš Hanes.

„Nové vozy nabízejí vyšší komfort jak pro pacienty, tak i pro zdravotníky, kteří s pacienty manipulují. Sanitky jsou vybaveny nejnovější transportní technikou, transportními nosítky a infarktovým křeslem, což patří v současné době mezi nejkomfortnější a nejbezpečnější prostředky pro přepravu. Samozřejmostí je sklopná nájezdová rampa pro snadnější a bezpečnější naložení imobilních pacientů. Vozy mají také lepší systém vytápění a klimatizace, který celé posádce zvýší pohodlí. Novinkou oproti starým vozům je navigace integrovaná do palubní desky, osvětlené skříňky pro uložení zdravotnického materiálu a otočná boční sedačka, která umožní bezproblémovou přepravu invalidních vozíků,“ popisuje výhody nových vozů Štefan Šulgán, vedoucí dopravy Oblastní nemocnice Kladno.

Dopravní služba kladenské nemocnice

  • Pracuje sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně.
  • Zaměstnává 24 řidičů.
  • Provozuje celkem 15 sanitních vozů Ročně přepraví 38 tisíc pacientů.
  • Sanitky najedou 59 tisíc km za měsíc.
  • Za loňský rok vozy najezdili 713 249 kilometrů.
Publikováno
V rubrikách Aktuality

Lukáš Hanes: Na co se Kladeňáci mohou těšit v tomto roce

I přesto, že se Kladno v minulém roce potýkalo s poklesem příjmů kvůli covidu, se nám podařilo rekordně investovat do chodníků, silnic a navyšovat parkovací kapacity v sídlištích.

💰 V září jsme předali město s více než 150 miliony přebytku na městských účtech. Krizový scénář, se kterým jsme v průběhu pandemie počítali, se nenaplnil a díky tomu, že výběr DPH nakonec předčil očekávání, město dostalo v prosinci dalších 120 milionů.
To je opravdu slušný výsledek.

💸 Vedení města počítá s navýšením provozních nákladů o 100 milionů. To je z části dáno výpadky tržeb městských firem kvůli koronaviru. K tomu plánuje Kladno zadlužit více než 320 miliony a plánuje prodej pozemků v hodnotě 78 milionů. Přičemž i tyto peníze mají být ihned zapojeny do rozpočtu.

Nechme stranou pře o tom, zda je rozpočet dobrý, nebo špatný, a pojďme se v rychlosti podívat na to, co v tomto roce ve městě změní. Většinou jde o projekty, které byly započaty v minulém roce.

To nejdůležitější
🏒 Pokračuje rekonstrukce střechy zimního stadionu. Vše běží podle projektu, který získal stavební povolení ještě v předminulém volebním období, tedy v roce 2013. Ten jsme upravili a doplnili retenci vody a x dalších detailů. Zakázka byla vysoutěžena ještě v létě. Nyní je připravována montovaná konstrukce, přičemž stavba na místě by měla být zahájena v dubnu. Cena 215 mil. Kč.

👉 ZŠ Norská dostane novou fasádu a okna. Na projekt jsme získali dotaci v minulém roce. 48 mil. Kč.
👉 Ve Vrchlického se dokončuje přestavba školky za 30 mil. Kč.
👉 Pokračuje rekonstrukce domova pro seniory.
👉 Bude se dělat vyhlídka na Muzeu věžáků.
👉 Město počítá s výkupem nemovitostí v hodnotě 25 milionů (hřiště Novo Kladno).
👉 Z důležitých staveb pokračuje projekt napojení průmyslové zóny na dálnici. Bez něj s Poldovkou nikdo nepohne.
👉 Bude dokončena výsadba zeleně v ulici Štechova 2,7 mil. Kč.
👉 Horní část hlavní třídy bude přestavěna. 17 mil. Kč. – tady zatím nevíme, jakou variantu projektu město zvolí. Zda půjde o kompletní změnu dopravního režimu, nebo námi navrhovanou rekonstrukci s tím, že by byla zachována možnost průjezdu a parkování u kina Sokol.
👉 Proběhnou úpravy parku ve Švermově 250 tis. Kč.
👉 Bukovka bude mít psí loučku.
👉 ZŠ Doberská bude mít novou střechu.
👉 Na náměstí Jana Masaryka se vrátí socha Rodina.
👉 LTC Slovan dostane dotaci na rekonstrukci šaten a SK dotaci na umělou trávu.

Co v rozpočtu není?
Ve zkratce: nejsou zde pro město klíčové infrastrukturní stavby a parkování. Tedy to, co by Kladno posouvalo dál a usnadnilo lidem život.
❌ Dopracování projektu na nový Sítenský most.
❌ Navýšení parkovacích kapacit.
❌ Rekonstrukce autobusového nádraží – tedy nepočítá se s ani jednou ze dvou variant.
❌ Cyklostezka Kladno–Praha. Protože pokud nám tady ujede vlak, jen těžko to budeme dohánět.

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Rekonstrukce zimního stadionu byla zahájena

Po několika letech příprav se oprava zimního stadionu konečně dostává do finále. Firma, která v létě minulého roku zvítězila ve výběrovém řízení, si připravuje stavbu.

Byly zahájeny zemní práce a samotná rekonstrukce by měla být zahájena po konci sezóny, nejpozději tedy na konci dubna.

Stávající střecha se nad první ledovou plochou kladenského zimáku tyčí už od roku 1959. Za více než šedesát let prošla několikrát dílčími opravami, ale její životnost se nevyhnutelně přiblížila ke konci. Definitivně doslouží v dubnu, kdy bezprostředně po ukončení hokejové sezony začne několikaměsíční obléhání historického stadionu těžkotonážními stroji. Ty nejprve starou střechu rozeberou, aby následně na její místo mohly ukotvit novou.
„Výměna střechy a její izolace je naprosto stěžejní pro samotný provoz haly. Ta navíc bude konečně odvlhčená, což určitě ocení nejen diváci na tribunách, ale i hráči, kteří budou mít kvalitnější led,“ říká ředitel ČEZ stadionu Josef Poláček, který kladenskému ledovému království vládne už přes dvacet let. „Ledaři se na novou střechu také těší. Doteď neměli k výrobě ledu ideální podmínky po 90 % trvání sezony. Odvlhčení vzduchotechnikou ale umožní udržovat hladinu vlhkosti v požadovaných mezích po celý rok. Stará střecha navíc obzvlášť v zimě přes noc namrzala z obou stran, a když se ráno oteplilo, začala se námraza srážet a kapat na led, kde vytvářela hrudky. O zmoklých divácích nemluvě.“

Izolace stadionu znamená také ušetření prostředků za energie na provoz haly. „Když je v létě velké horko, teplota pod neizolovanou střechou je kolem 45 stupňů, čtyři metry nad ledem skoro 26. V tu chvíli je výroba ledu ohromně nákladná. Vytvořením stabilnějšího teplotního prostředí se výkyvy eliminují a náklady by se celkově měly snížit,“ vysvětluje Poláček.

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Kladno se rekordně zadluží

Zastupitelé Volby pro Kladno, KSČM a části ANO2011 na březnovém jednání předložili a schválili návrh rozpočtu počítající s rekordním zadlužením Kladna. Největší investiční položkou v rozpočtu je náklad více než dvě stě milionů korun na rekonstrukci střechy zimního stadionu.

V následujících měsících tedy dojde k čerpáním celého úvěrového rámce až do výše 810 milionů. Zároveň s tím radní počítají s prodejem městských pozemků za 78 milionů a zapojí do hospodaření zůstatky z minulých let ve výši 278 milionů korun.
Zástupci koalice na jednání upřesnili i některé sporné položky rozpočtu. Občané se díky tomu dozvěděli, že město plánuje koupit pozemky pod fotbalovým stadionem TJ Novoměstský a prodat pozemek takzvaného trojúhelníku u Dr. Oetkera, pozemky nad hřbitovem a blíže nespecifikovaný pozemek v Kročehlavech.

Podle vyjádření opozice se tím rezervy města vyčerpají až „nadoraz“, přestože k tomu není důvod. Městské finance krizí neprocházely. Naopak. Přes krizi spojenou s pandemií koronaviru skončila kladenská pokladna minulý rok ve výrazném plusu se zůstatkem na účtech ve výši 278 milionů.

Enormní zadlužení bude podle opozice komplikovat financování důležitých investic, které Kladno čekají v nadcházejících letech. Těmi je zejména stavba Sítenského mostu a oprava fasád věžových domů.

Na dotazy, proč se nepokračuje v práci na opravě Sítenského mostu, kterému v roce 2018 určil statik životnost pět let, tedy do roku 2023, nikdo z koalice neodpověděl. V blízké budoucnosti hrozí situace, kdy Kladno bude mít dva saunové světy, ale důležitá dopravní tepna bude kompletně uzavřena nebo na ní bude výrazně omezen provoz.

Byl schválen návrh opoziční ODS na úpravu, díky které půjde více peněz do oprav a údržby chodníků, vzniknou dvě psí loučky, zlepší se prevence kriminality a FC Slavoj Kladno dostane 300 tisíc na opravu střechy. Návrh opozičního hnutí STAN, který požadoval zmenšení rozpočtové rezervy, nakonec nepodpořili ani zastupitelé za STAN. O ostatních návrzích se bude podle vedení města jednat na dalším zastupitelstvu, které má proběhnout již v dubnu.

Petr Drnec: Rozvoj města

Rozvoj města je ta nejdůležitější věc v jeho existenci. Rozvoj píše historii města. Pokud se dělá dobře, jde vše ostatní jaksi samo nebo o hodně lépe. Když se dělá špatně nebo vůbec, je obec určená ke stagnaci, nebo dokonce k úpadku.

Odvozuje se od něj vše. Kvalita škol, životního prostředí, ulic, chodníků, dopravy, sociálních služeb, podnikatelského prostředí, kvalita příležitostí k trávení volného času, profesionálního i amatérského sportu atd. Dobře a správnou intenzitou rozvíjející se město je totiž BOHATÉ, má více finančních prostředků a navíc je hezké. Co si pod tímto „rozvojem“ představit? Komplexní plán rozvoje města musí obsahovat všechny složky života částečně vyjmenované v předešlém odstavci, ale chci se zabývat jeho technickou částí. Tou nejméně záživnou a srozumitelnou, avšak základní, finančně nejnáročnější, nejdůležitější, bez které zkrátka nic ostatního nejde.

Petr Drnec foto archiv

Technická část rozvoje se dá rozdělit na:

  • územní plán, který je základem stavebního rozvoje města,
  • dopravní infrastrukturu – silnice, chodníky, mosty,
  • inženýrské sítě – elektřina, plyn, teplovody, komunikační sítě, voda a kanalizace a jiné inženýrské sítě, v případě Kladna ještě využití starých průmyslových ploch.

V tomto článku bych rád mluvil o územním plánu, protože každý předešlý bod je na samostatné pojednání.

Město Kladno má od roku 2016 nový územní plán, který je podrobně rozpracován pro rozvojové nebo klíčové lokality regulačními plány a územními studiemi. Tady se odvedl kus práce, ale když se podíváme na množství investic od roku 2016, tak se ve městě zatím nic většího a nového stavět nezačalo. Což je problém, protože do roku 2020 jsme v ČR zažili nebývalý ekonomický růst. Zatím nejnadějnější zájem o výstavbu stovek nových bytů je od společnosti YIT, která ale míří do území (ul. Unhošťská směr na Velké Přítočno), které není zatím řešeno územním plánem. Nad tím je potřeba se trochu zamyslet.

Když se podíváme zpět k roku 1989, mělo město v devadesátých letech a prvních deseti letech 21. století sice územní plán, ale převládala snaha příliš neomezovat investory a nehledělo se důsledně na dopady nových investic na město. Nicméně v té době se postavilo skoro vše, co po listopadu 89 na Kladně vzniklo. Tento přístup musel zákonitě časem vyvolat problémy a tím i kritiku. Bohužel reakcí na to bylo výrazné zpřísnění regulací v novém územním plánu. Zúčastnil jsem se mnoha jednání s investory nad nově regulovanými lokalitami a musím říci, že světélko na konci tunelu, představující odstranění největších překážek, jsem většinou nezahlédl. Uvědomme si, že ještě k tomu máme složitý a těžkopádný stavební zákon.

Bez regulací vystavujeme město živelnému růstu a s regulacemi to zase nejde moc od ruky.

Petr Drnec

Myslím si, že většina lidí, kteří dnes mají vliv na chod města, si toto uvědomuje. Jako dobré řešení vidím využití územní studie šité na míru. Nepouštět se do podrobných regulací dříve, než bude o dané území zájem. Limitovat územním plánem pouze to, co je podstatné pro celkový rozvoj města (dopravu, sítě, komunikace, výšku, zastavěnost atd.). Podrobnější řešení svěřit územní studii, která se připraví ve spolupráci s investorem. Má to úskalí? Samozřejmě že má! Klade to důraz na schopnost vedení města vyjednávat v danou chvíli ty nejlepší podmínky pro město a jeho celkový rozvoj. Je to však podstatně efektivnější než se mořit s podrobnými regulacemi navrženými zpracovatelem územně plánovací dokumentace, který se pak s požadavky investora a realitou už zabývat nemusí.

Petr Drnec- člen Zastupitelstva města Kladna za ODS

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Dodávka pitné vody pro Kladno už nebude v ohrožení. Začíná obnova klíčového vodovodu pod korytem Labe.

Už v příštích týdnech bude zahájena nutná obnova shybky pod řekou Labe u Obříství na Mělnicku. Vodárny Kladno – Mělník, a. s. (VKM), tak dostanou mimo riziko ohrožení dodávku pitné vody pro 200 tisíc lidí na Kladensku a Mělnicku.

„Stavba bude provedena unikátní metodou mikrotuneláže pod korytem řeky Labe. Realizaci díla za téměř 100 milionů korun provede na základě výběrového řízení společnost PRAGIS a. s. s tím, že celá stavba bude hotova nejpozději patnáct měsíců po předání staveniště, které proběhne v září 2020,“ řekl předseda představenstva VKM Radek Větrovec a dodal, že autorem projektové dokumentace technicky náročné stavby je firma Sweco Hydroprojekt a. s.

Shybku, tedy vedení vodovodního přivaděče pod korytem řeky, tvoří dvouramenné potrubí, přes které denně protéká až 30 milionů litrů pitné vody z pramenišť na Mělnicku. Jedno rameno je dnes již nefunkční a druhé je ve velmi špatném technickém stavu. „Pokud by tedy došlo k nějaké poruše, desetitisíce lidí by se rázem ocitly bez vody a vodohospodáři v neřešitelné situaci. Proto Svazek měst a obcí VKM, jako zástupce největší skupiny akcionářů, podpořil přípravu tohoto zásadního projektu a tato příprava je dnešním dnem završena,“ doplnil předseda svazku a starosta Líbeznic Martin Kupka.

Rozhovor: Lukáš Hanes O dění v kladenské nemocnici

Od prosince má kladenská nemocnice, spadající pod krajský úřad, nové vedení. O stávající situaci i plánech do budoucna si můžete přečíst v rozhovoru s členem představenstva kladenské nemocnice Lukášem Hanesem.

Jaká je aktuální situace v kladenské nemocnici?
Uvnitř nemocnice jsou dva světy. Jeden normální, kde se všichni snaží fungovat alespoň v rámci možností jako dříve, a druhý covidový. Tam se situace mění každý den. To, co lidé vidí v celostátních statistikách nakažených, se zhruba s dvoutýdenním zpožděním promítne do počtu pacientů na covidových odděleních. Pro zdravotníky představuje práce v takových podmínkách ohromnou zátěž. Mnozí si sáhli na dno svých sil.

Lukáš Hanes foto: archiv

Pokud vidíte stav v nemocnici, jak vnímáte současné demonstrace proti omezujícím opatřením?
Nechci nikoho soudit. Lidé přišli o práci nebo o podnikání, které roky budovali. Jsou frustrovaní a nevidí světlo na konci tunelu, tak to někdo řeší tímto způsobem. Bohužel to situaci neřeší. Na druhou stranu ani chaotický postup vlády ke zlepšení situace nepomáhá. Neustálé změny, ve kterých se už nikdo nevyzná, zmatená komunikace. Těžko se pak divit, že někdo propadá zoufalství. Už to trvá dlouho a mě přijde, že se vláda bojí situace, kdy by bylo na lidech, ať si vyhodnotí riziko a sami se podle toho chovají.
Nouzový stav je draze koupený čas, který měl sloužit k zavedení chytré karantény, trasování, přípravě kvalitní očkovací strategie, ale nic z toho těžkopádná vládní byrokracie nedokázala realizovat.

Je kladenská nemocnice připravena na očkování?
Ano. Očkovací centrum pro Kladno funguje na bývalém plicním. Jediné, co nás brzdí je nedostatek vakcín. To je dané dvěma faktory. Prvním je že výrobce nestíhá, tím druhým je chaotické rozdělování vakcín státem. Pro srovnání: Praha má podobný počet seniorů jako Středočeský kraj a dostala 86 tisíc vakcín. Střední Čechy ke stejnému dni jen 26 tisíc. Na ministerstvech se očkují úředníci nebo každý, kdo šel zrovna kolem, přičemž my nemáme naočkované ani ty nejzranitelnější.

Pokud zkusíme odhlédnout od nemoci covid-19, jaké budou vaše priority?
Chystáme dvě zásadní investice. Blok C2 by měl projít kompletní rekonstrukcí. Vzhledem k situaci ale není možné přesouvat oddělení, tudíž tuto opravu musíme posunout až na chvíli, kdy pandemie pomine. Místo toho chceme postavit novou kuchyni a jídelnu. Ta stávající je v nevyhovujících prostorách. S novou kuchyní a vybavením by se měla podstatně zlepšit i kvalita jídla v nemocnici. Jak pro zdravotníky, tak pro pacienty.

Z těch menších, ale důležitých kroků: na začátku ledna jsme schválili nákup devíti nových sanitek. Vozový park má velký podstav. To by se mělo zlepšit během několika měsíců. Zároveň s tím bude kraj investovat do obnovy vozového parku záchranné služby.

Rozhovor: Pavel Pavlík radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj

Ve středních Čechách žije kolem 1,39 milionu obyvatel. Kolik lidí již bylo ve středočeském kraji ke dnešnímu dni (26.1.2021) naočkováno?
K dnešnímu dni bylo naočkováno zhruba 15 tisíc osob.

Kdo byl naočkován?
Postupujeme striktně podle metodického pokynu ministerstva zdravotnictví. Začali jsme tedy očkovat primárně zdravotnický personál na Covid odděleních, záchranáře a postupně jsme se dostali k praktickým lékařům a personálu v domovech seniorů.

V současné době dochází k rušení termínů pro očkování seniorů, jaký je důvod?
Důvodem je nedostatek vakcín. I přesto, že vedení Kraje neustále upozorňuje na neférovost přístupu k jednotlivým krajům, vakcíny jsou stále rozdělovány nerovnoměrně. Dodávky pro Středočeský kraj jsou od tohoto týdne kráceny, stejně jako v celé ČR.

Pokud se v budoucnu situace změní, máte připravený plán na zajištění hromadného očkování?
Ano ve Středočeském kraji připravujeme vybudování velkokapacitních očkovacích center, v každém okrese minimálně jedno tak, aby očkování bylo dostupné pro všechny. Důležité je, aby byl dostatek vakcín.

Rozhovor: Pavel Pavlík
radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj
Pavel Pavlík: radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj