Z letiště do Kladna vlakem v roce 2028. Projekt na novou trať zpracuje za 27,3 milionu trojice firem

Správa železnic oznámila, že vybrala tvůrce projektu pro přípravu železniční trati mezi pražským letištěm a Kladnem.

Za 27,3 milionu korun ho zpracuje společnost tvořená firmami SAGASTA, AFRY CZ a AF-Infrastructure AB. Na starosti budou mít zpracování záměru projektu a dokumentace pro stavební řízení. Samotná stavba úseku by měla začít v roce 2023 a skončit v roce 2025. Po celé trati mezi Prahou a Kladnem by se mělo jezdit od roku 2028.

Železnice s délkou čtyř kilometrů by měla propojit Letiště Václava Havla s Jenčí a Kladnem. Letiště by tak mělo získat přímé napojení na největší město Středočeského kraje. Správa přípravné práce koordinuje společně s letištěm tak, aby trať navazovala i na rozvojové projekty letiště.

Dva roky zpátky projekt modernizace trati Kladno–Praha nepočítal s tím, že by Kladeňáci mohli na letiště přímou cestou. Bylo by nutné přestupovat. Nyní modernizace získala územní rozhodnutí na cestu z Kladna až do Prahy a projektuje se včetně přímé cesty na letiště.

„Absence přímé cesty na letiště by byla pro Kladeňáky velkým handicapem, proto jsem rád, že se nám podařilo zajistit přímé napojení. Krom toho se otvírá cesta pro lidi z letiště s delším transferem na Kladno, uvedl kladenský zastupitel Lukáš Hanes a dodává: „S vizí toho, že se okolí modernizovaného nádraží stane mnohem atraktivnějším místem, jsme nechali zpracovat studii, kterou zatím město nezveřejnilo a která počítá s tím, že se areál naproti hlavnímu nádraží (mezi kolejištěm a lesem) promění v moderní čtvrť. Místo které cestujícím nabídne i možnost přespání a samozřejmě bydlení pro Kladeňáky. Takové projekty jsou podle mě pro budoucnost Kladna důležité a mají šanci město posouvat dál.“

Jako první by měla letos v listopadu začít rekonstrukce trati z Kladna do Kladna-Ostrovce. Celá trať by podle odhadů měla stát kolem 40 miliard korun.

Publikováno
V rubrikách Doprava

Martin Kupka: Výrazně jsme zvýšili kontrolu přebíraných staveb

Co nejvíc trápí střední Čechy z hlediska dopravy, kterou máte nyní na starosti?
Největším problémem dopravy v našem kraji je, že máme naprosto jednoznačně nejhustší síť silnic a zároveň je v našem kraji největší intenzita dopravy. Středočeský kraj spravuje 8 624 kilometrů silnic II. a III. třídy. To je například pětkrát víc než v kraji Zlínském a o více než 3 tisíce kilometrů více než v druhém, Jihočeském kraji. Nebojím se říct, že střední Čechy tak jsou jednoznačně strukturálně postiženým regionem. A to by se mělo projevit na daňových příjmech kraje tak, abychom nejezdili po stále děravějších silnicích. V oblasti silniční dopravy nás čekají i další výzvy – dostavba dálnice D3 či severní část pražského okruhu. A také řešení situace v KSÚS. Je to velká hromada úkolů, které jsou klíčové pro to, aby se v našem kraji lidem lépe žilo.

Jak chcete tento stav zlepšit?
Co se týče KSÚS, tak jsme v prvním únorovém týdnu uzavřeli výběrové řízení na nového ředitele. Z celkem osmi uchazečů vybrala jedenáctičlenná komise Ing. Jana Lichtenegra, který dosud úspěšně vedl podobnou organizaci v Karlovarském kraji. Sám jsem v nové roli navštívil už desítky staveb a oprav. Výrazně jsme například zvýšili kontrolu přebíraných hotových staveb. Nově je podmínkou převzetí díla šest sond, které prokáží kvalitu odvedené práce.

V otázce změny rozpočtového určení daní bych zároveň rád využil poslaneckého mandátu, abychom mohli vytvořit co největší tlak na Ministerstvo dopravy a další důležité orgány.

Jaký dopad bude mít probíhající pandemie na investice do středočeských silnic?
V krajském rozpočtu jsme samozřejmě museli dopady pandemie zhodnotit. Nicméně i díky dobré práci Senátu, který do daňového balíčku vložil kompenzace pro kraje, došlo k navýšení financí pro Středočeský kraj a jsme spolu s koaličními partnery domluvení, že tyto finance půjdou zejména do oblasti zdravotnictví a oblasti dopravy. Cílem je, aby investice do výstavby a oprav dopravních staveb určitě neklesaly.

Může vyjmenovat několik největších investic, které v tomto roce plánujete?
Budou to obchvaty Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi, dokončíme rozsáhlou rekonstrukci silnice II/105 z Velké Dobré do Nového Strašecí, je před námi také rekonstrukce několika mostů. Pokračujeme v přípravě důležitého silničního spojení mezi dálnicemi D7 a D8, které zahrnuje i nový most přes Vltavu u Kralup nad Vltavou. A mohl bych pokračovat dál.

Starostové obcí i správci sítí mnohdy poukazují na to, že s nimi Středočeský kraj plánované investice nekoordinuje dostatečně dopředu. Je možné tento stav do budoucna zlepšit?
Na to je jednoduchá odpověď. S městy a obcemi se musí lépe komunikovat. Navštívil jsem již řadu starostů, absolvoval desítky jednání o obchvatech, mostech a dalších stavbách. A apeloval jsem na kolegy z KSÚS, aby směrem ke starostům a občanům byli vstřícní. Nově jsme jako systémové opatření zavedli, že před realizací každé rekonstrukce průtahů městy a obcemi proběhne veřejné projednání, aby všichni přímí sousedé i správci sítí dostali potřebné informace.

Publikováno
V rubrikách Doprava

Pokračují práce na přípravě obchvatu Kročehlav

Byl zahájen proces EIA – posuzování vlivů na životní prostředí – k záměru výstavby obchvatu Kladna a Přítočen, resp. propojení dálnic D6 a D7.

„Z pohledu dopravy na Kladně jde o jednu z nejvýznamnějších staveb. Díky obchvatu se významně sníží zatížení hlukem a dopravní zátěží v Kročehlavech. Zejména jde o ulice Americká, Arménská, Unhošťská, Milady Horákové a další. Krom spojky mezi D6 a D7 vznikne hlavní příjezd do jižní průmyslové zóny, a hlavně mimoúrovňové křížení se železniční tratí Kladno – Praha protože v případě její modernizace a hustějších spojů do Prahy by fronta od nádraží Unhošť byla nejen v Malém a Velkém Přítočně, ale až ke okružní křižovatce na Kladně. To je důvod, proč jsem jako primátor prosazoval, aby došlo k urychlení této stavby. Nyní je proces povolání v běhu a budu se samozřejmě snažit jako krajský zastupitel o to aby tato pro Kladno významná stavba byla dokončena co nejdříve, „uvedl středočeský zastupitel Dan Jiránek který patří k zastáncům nové varianty řešení obchvatu.

Proti jsou naopak Zelení, kterým se nelíbí nárůst hluku v dotřeném území a upozorňují na to že v dané oblasti byl zjištěn výskyt 44 druhů zvláště chráněných živočichů (např. ropucha, skokan, koroptev a křeček).

Záměr na začátku roku 2019 prošel tzv. zjišťovacím řízením. Dobrou zprávou je, že nová verze nepočítá se zasypání jednoho z posledních mokřadů v okolí Kladna, u Čamrdy, ten má být nově přemostěn.

Lukáš Hanes: Nová podoba Sítenského mostu

default

Setkání, na kterém měl návrh prezentovat architekt Pleskot, nové vedení města zrušilo, stejně tak byla zrušena výstava, která měla být v údolí umístěna a znázorňovat historii, současnost i budoucí podobu mostu.
Takto si můžete prohlédnout návrh nové podoby Sítenského mostu a jeho okolí prohlédnout alespoň v tištěné podobě. Dle vyjádření nového vedení je možné, že návrh ještě dozná určitých změn.

Historie
Sítenský most přemosťuje údolí od roku 1966. Spojuje staré Kladno a sídliště Sítná a Kročehlavy, přičemž jeho role je v současném dopravním systému nezastupitelná. Železobetonová konstrukce je téměř za hranicí životnosti. Na konci roku 2018 statik rozhodl, že most by měl být do pěti let nahrazen konstrukcí novou.

Most prošel v roce 2019 nejnutnější opravou, kdy bylo vyčištěno odvodnění, byla snížena maximální tonáž pro vozidla na mostě a začalo se pracovat na novém. Tým složený z architektů, statika a dopravních inženýrů připravil zadání, podle kterého architekt Pleskot připravil návrh nové podoby mostu.
Zadání bylo nastaveno tak, aby architekt, kterého jsme vybrali, dostal co možná největší tvůrčí volnost. Cílem bylo zajistit hezkou stavbu, která nebude náročná na údržbu a vydrží více než sto let.

Architektura mostu, koncepce přemostění
řemostění údolí jedním obloukem, jedním konstrukčním krokem, bylo vždy ideálem. Nejinak je tomu i dnes. Čistě betonové řešení by ale obloukovou konstrukci v relativně mělkém údolí neumožnilo, proto bylo zvoleno řešení, které kombinuje beton a ocel. Vznikl tak most pro Kladno – město oceli.

Konstrukční řešení
Spojení výhod ocele a betonu tímto způsobem není v našich končinách obvyklé. Nicméně není technicky nemožné ani neúměrně nezvyšuje cenu výsledné stavby. Díky unikátnímu konstrukčnímu řešení bude možné z údolí odstranit nosnou konstrukci a celé ho takzvaně otevřít. Konstrukce je tvořena ze tří částí.

Ve spodní části je nosný ocelový oblouk. Možná symbolicky odkazující k začátku hutnictví na Kladně, tedy k devatenáctému století, kdy byla ocel pro mostní konstrukce hlavním konstrukčním prvkem.

V horní části je tenká monolitická betonová deska. Beton byl přitom materiál, který se stal symbolem století dvacátého, tedy doby, kdy Kladno zažilo svůj největší rozvoj.

Obojí je spřaženo subtilními táhly, jejichž správná konfigurace je klíčem k vyladění statiky celé konstrukce. Síly v táhlech budou při stavbě měřeny tenzometry, přičemž je nutné ladit všechny síly současně. Dosáhnout ideální konfigurace táhel je možné jen díky moderní technice. Prostřední vrstva je to, co symbolizuje století jednadvacáté.

Shora vidíme, že jde fakticky o dvě mostní konstrukce. Takové řešení přináší dvě výhody. Tou první je možnost zachovat při výstavbě průjezdnost. Druhou výhodou je to, že mezi mosty bude dvoumetrová mezera, která do údolí propustí sluneční paprsky a déšť. Nebude tam tedy charakteristická tma a sucho. Prostě vše lehké, vzdušné, ale přitom funkční.

Dopravní řešení
Nový most je navržen tak, aby bylo možné zachovat stávající dopravní režim. Tedy dva jízdní pruhy každým směrem.

Cílem bylo vytvořit most, který bude dobře vypadat a bude sloužit jak motoristům, tak pěším a cyklistům.

Na mostě vzniknou široké městské prostory s výhledy do okolní krajiny. Směrem do údolí mají být postavena schodiště, která nabídnou možnost využití prostoru pro volnočasové i kulturní aktivity. Samozřejmostí je zajištění bezbariérového propojení mezi oběma stranami předmostí a údolím.

Horkovod
Soustava teplovodů na Kladně má jedno úzké místo, a to pod Sítenským mostem. S architektem jsme se dohodli, že horkovod nepovede pod mostem a v rámci stavby si městská firma TEPO zajistí jeho posílení a přeložku pod zem.

Zabezpečení
Kvůli nešťastným událostem z minulých let jsme chtěli, aby byl nový most zabezpečen proti pádu i proti případným skokanům, ale aby takové zajištění nepůsobilo rušivě. Vznikl tak unikátní záchytný systém, který je připevněn pod mostní konstrukci a neruší výhled do okolní krajiny.

Cena
Ač se původní odhady pohybovaly kolem tří set milionů korun. Odhad ceny za demolici, stavbu nového mostu i návaznost na okolní krajinu je kolem 237 milionů.

Závěr
Díky navrženému řešení bude celá konstrukce působit vzdušným dojmem. Veškeré detaily jsou navrženy s ohledem na minimální nároky na údržbu. Důležité je nyní zajistit správnou koordinaci stavby s dalšími záměry na území města, aby nedošlo k dopravním komplikacím. Stavba měla být zahájena v roce 2022, bohužel tomu tak ale nebude.
„Konstrukčně a esteticky je návrh zdařilý a není důvod ho házet do koše. Věříme, že se s architektem Pleskotem domluvíme na dalším postupu a odladění současného návrhu,“ podotkl nový radní pro rozvoj Ondřej Rys (Volba pro Kladno), který by chtěl s realizací začít až v roce 2024.

Doplnění: 22. 11. se v médiích objevila informace, že nové vedení města (Volba pro Kladno, KSČM) nechává návrh přepracovat.

Probíhá oprava podjezdu ve Vodárenské ulici

Doprava je pro osobní vozidla jednosměrná, řízena světelnou signalizací. Směrem od Prahy do centra projedete, jak jste zvyklí. Objízdná trasa je vedena přes ulici Americkou a Unhošťskou. Průjezd pro autobusy je zachován.

V rámci první etapy budou opraveny opěrné zdi v podjezdu a zábradlí spolu s chodníkem směrem k Václavskému náměstí. Realizace druhé etapy, při které bude vyměněna lávka k 7/8 ZŠ, byla naplánována na první polovinu roku 2021. Demolice staré lávky a její náhrada novou proběhnou během jednoho víkendu.

Publikováno
V rubrikách Doprava