Jakub Maščuch: Na okraji Poldi vyvíjíme unikátní mikroelektrárny

Ve vědeckém komplexu na okraji průmyslového parku Poldi, kde vědci ČVUT vyvíjejí stavební technologie budoucnosti, se loni podařilo týmu, který vede Jakub Maščuch, spustit malosériovou výrobu mikroelektrárny Wave 120, která dokáže produkovat teplo i elektřinu z biomasy a může být umístěna i v domě.

Produkt získal všechna nutná povolení pro prodej v rámci Evropy, a tak energetické revoluci made in Buštěhrad už nic nebrání.

S mikroelektrárnou Wave 120 jste se ve výběru Hospodářských novin dostal mezi dvacet inovátorů, kteří v roce 2020 pomohli změnit Česko i svět. V čem je vaše mikroelektrárna výjimečná?
Wave120 je v podstatě kotel na dřevní štěpku, který kromě tepla produkuje elektřinu. Zpřístupňuje tak možnost takzvané kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy těm, kteří ji doposud nemohli použít. Tento nejefektivnější způsob využití paliva byl totiž kvůli nedostupnosti vhodných technologií doteď vyhrazen jenom pro velkou energetiku. Jde o jediné zařízení svého druhu na světě.

Za jak dlouho jste se s vaším týmem dostali od nápadu k malosériové výrobě mikroelektrárny?
Nápad věnovat se oblasti organických Rankinových cyklů, tedy principu, na kterém Wave 120 pracuje, vznikl na přelomu jara a léta roku 2008. První projekt začal v prosinci 2008, do roku 2012 jsme se učili tento typ technologií stavět a provozovat. Ve světě jde o oblast, která je dodnes předmětem intenzivního výzkumu. Podmínky pro vývoj prakticky použitelného řešení se nám podařilo vytvořit až v souvislosti s budováním Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Buštěhradu, kde v roce 2013 vznikla naše Laboratoř organických Rankinových cyklů a jejich aplikací. První prototyp této vývojové linie jsme uvedli do provozu v červnu 2016, první komerční jednotka stojí od podzimu 2018 v Mikolajicích na Opavsku. Na podzim minulého roku se nám konečně podařilo získat certifikát Ekodesign na Wave 120, a můžeme tedy na trh EU.

Jaké byly největší překážky, které jste museli překonat před uvedením výrobku na trh?
Překážky byly a jsou dvojího druhu, a to technické a „papírové“. Technické vyplývají z toho, že zařízení je složeno se součástí, které jsme z velké části vyvíjeli. To proto, že ve světě nejsou k dispozici ani komponenty, které by bylo možné pro náš účel upravit. V některých případech jsou to roky práce, než se přijde na všechny souvislosti a dosáhne potřebných vlastností, zejména spolehlivosti. Vytvořili jsme určitý svébytný přístup k navrhování a provozu těchto technologií, to zabralo čas. Na druhou stranu nám to vytvořilo i poměrně silné postavení ve světové komunitě vědců a vývojářů, kteří se technologii organických Rankinových cyklů věnují. Daří se nám být platnou součástí mezinárodních projektů.

Pro koho je takové řešení určeno?
Aktuálně se jednotka velikostně hodí například jako zdroj pro průmyslové provozy, které suší produkty nejrůznějšího druhu. Ideálním klientem jsou pily a farmy, které potřebují něco sušit a mají vlastní zdroje biomasy. Pokud je někde k dispozici dostatek ekonomicky dostupné biomasy, tam je zařízení vhodné do bytových domů, větších penzionů, kulturních domů nebo úřadů. V současnosti evidujeme zájem několika obcí.

Perspektivně by technologie mohla být vhodná i pro domácnosti, ale s ohledem na zpřísňování stavebních předpisů, co se týká tepelně-technických vlastností nových budov, půjde o instalace do starších a historických rodinných usedlostí. Nasazení v domácnostech bude záviset na ekonomických úspěších a spolehlivosti nasazení v současné výkonové hladině.

V jakých cenových relacích se Wave 120 pohybuje? Máte spočítáno, za jak dlouho se taková investice vrátí?
Poněkud neslušně odpovím otázkou: „Jak rychle se vrací běžný kotel?“ Z pohledu nákladů je kotel zařízení, které stojí peníze při nákupu, následně se každý rok platí za palivo a za elektřinu, kterou spotřebuje. O návratnosti potom můžeme stěží hovořit.

Každopádně o Wave 120 tak trochu ve zkratce říkáme, že jde o jediný kotel na biomasu na trhu, který se vrací. V Ekodesignu uvedený tepelný výkon jednoho zařízení je 120 kW, elektrický svorkový 8,5 kW. Naše klienty však spíše zajímá, co zařízení „snese“, a parametry individualizujeme.

Cena kotlové části zařízení je 1 mil. Kč, cena modulu výroby elektřiny je 1 mil. Kč. Kontejner a další příslušenství lze pořídit za cca 0,5 mil. Kč, plně automatická zásoba a dopravu paliva stojí 0,55 mil. Kč. Celková dodávka celého řešení na klíč činí v obvyklém případě dodávky jednoho zařízení 3,3 mil. Kč, u dvou je to 5,4 mil. Kč bez DPH.

Oproti pořízení kotle na dřevní štěpku klient kupuje „navíc“ modul výroby elektřiny, který mu uspoří mezi 100 a 200 tis. Kč/ročně podle druhu provozu a ceny elektřiny. Každopádně je ekonomika instalací hodně individuální a posuzuje se na konkrétních případech. Máme i případy, kdy se úplně celá investice bez dotací umí vrátit za necelých 5 let.

Klienti mají a budou mít možnost čerpat investiční dotace ve výši 50–80 % a to už je pro ně velmi zajímavé. Česká republika plánuje v horizontu 10 let zdvojnásobit současnou spotřebu biomasy, její využití tak bude velmi podporovat.

Co bude dalším krokem ve vývoji?
Aktuálně se vydáváme dvěma principiálními směry, jeden je vývojový a jeden výzkumný. Vývojovým směrem je snižování výrobních nákladů, tedy výrobní a materiálové náročnosti řešení. Přechod od prototypu po produkční zařízení je sám o sobě časově náročná záležitost, zdaleka ne všichni dodavatelé, kteří jsou vynikající ve fázi vývoje, jsou schopni dosáhnout potřebného poměru kvality a ceny v reálné výrobě. Výzkumně nás čeká zvyšování podílu výroby elektřiny. Aktuálně produkujeme 8,5 kW svorkového elektrického výkonu při 120 kW výkonu tepelného, cílem je v horizontu 3–4 let dosáhnout 14 kW svorkového výkonu při stejném tepelném výkonu a hlavně, což je to náročné, beze změny nákladů výrobních.

Publikováno
V rubrikách Rozhovory

Martin Kupka: Výrazně jsme zvýšili kontrolu přebíraných staveb

Co nejvíc trápí střední Čechy z hlediska dopravy, kterou máte nyní na starosti?
Největším problémem dopravy v našem kraji je, že máme naprosto jednoznačně nejhustší síť silnic a zároveň je v našem kraji největší intenzita dopravy. Středočeský kraj spravuje 8 624 kilometrů silnic II. a III. třídy. To je například pětkrát víc než v kraji Zlínském a o více než 3 tisíce kilometrů více než v druhém, Jihočeském kraji. Nebojím se říct, že střední Čechy tak jsou jednoznačně strukturálně postiženým regionem. A to by se mělo projevit na daňových příjmech kraje tak, abychom nejezdili po stále děravějších silnicích. V oblasti silniční dopravy nás čekají i další výzvy – dostavba dálnice D3 či severní část pražského okruhu. A také řešení situace v KSÚS. Je to velká hromada úkolů, které jsou klíčové pro to, aby se v našem kraji lidem lépe žilo.

Jak chcete tento stav zlepšit?
Co se týče KSÚS, tak jsme v prvním únorovém týdnu uzavřeli výběrové řízení na nového ředitele. Z celkem osmi uchazečů vybrala jedenáctičlenná komise Ing. Jana Lichtenegra, který dosud úspěšně vedl podobnou organizaci v Karlovarském kraji. Sám jsem v nové roli navštívil už desítky staveb a oprav. Výrazně jsme například zvýšili kontrolu přebíraných hotových staveb. Nově je podmínkou převzetí díla šest sond, které prokáží kvalitu odvedené práce.

V otázce změny rozpočtového určení daní bych zároveň rád využil poslaneckého mandátu, abychom mohli vytvořit co největší tlak na Ministerstvo dopravy a další důležité orgány.

Jaký dopad bude mít probíhající pandemie na investice do středočeských silnic?
V krajském rozpočtu jsme samozřejmě museli dopady pandemie zhodnotit. Nicméně i díky dobré práci Senátu, který do daňového balíčku vložil kompenzace pro kraje, došlo k navýšení financí pro Středočeský kraj a jsme spolu s koaličními partnery domluvení, že tyto finance půjdou zejména do oblasti zdravotnictví a oblasti dopravy. Cílem je, aby investice do výstavby a oprav dopravních staveb určitě neklesaly.

Může vyjmenovat několik největších investic, které v tomto roce plánujete?
Budou to obchvaty Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi, dokončíme rozsáhlou rekonstrukci silnice II/105 z Velké Dobré do Nového Strašecí, je před námi také rekonstrukce několika mostů. Pokračujeme v přípravě důležitého silničního spojení mezi dálnicemi D7 a D8, které zahrnuje i nový most přes Vltavu u Kralup nad Vltavou. A mohl bych pokračovat dál.

Starostové obcí i správci sítí mnohdy poukazují na to, že s nimi Středočeský kraj plánované investice nekoordinuje dostatečně dopředu. Je možné tento stav do budoucna zlepšit?
Na to je jednoduchá odpověď. S městy a obcemi se musí lépe komunikovat. Navštívil jsem již řadu starostů, absolvoval desítky jednání o obchvatech, mostech a dalších stavbách. A apeloval jsem na kolegy z KSÚS, aby směrem ke starostům a občanům byli vstřícní. Nově jsme jako systémové opatření zavedli, že před realizací každé rekonstrukce průtahů městy a obcemi proběhne veřejné projednání, aby všichni přímí sousedé i správci sítí dostali potřebné informace.

Publikováno
V rubrikách Doprava

Rekonstrukce zimního stadionu byla zahájena

Po několika letech příprav se oprava zimního stadionu konečně dostává do finále. Firma, která v létě minulého roku zvítězila ve výběrovém řízení, si připravuje stavbu.

Byly zahájeny zemní práce a samotná rekonstrukce by měla být zahájena po konci sezóny, nejpozději tedy na konci dubna.

Stávající střecha se nad první ledovou plochou kladenského zimáku tyčí už od roku 1959. Za více než šedesát let prošla několikrát dílčími opravami, ale její životnost se nevyhnutelně přiblížila ke konci. Definitivně doslouží v dubnu, kdy bezprostředně po ukončení hokejové sezony začne několikaměsíční obléhání historického stadionu těžkotonážními stroji. Ty nejprve starou střechu rozeberou, aby následně na její místo mohly ukotvit novou.
„Výměna střechy a její izolace je naprosto stěžejní pro samotný provoz haly. Ta navíc bude konečně odvlhčená, což určitě ocení nejen diváci na tribunách, ale i hráči, kteří budou mít kvalitnější led,“ říká ředitel ČEZ stadionu Josef Poláček, který kladenskému ledovému království vládne už přes dvacet let. „Ledaři se na novou střechu také těší. Doteď neměli k výrobě ledu ideální podmínky po 90 % trvání sezony. Odvlhčení vzduchotechnikou ale umožní udržovat hladinu vlhkosti v požadovaných mezích po celý rok. Stará střecha navíc obzvlášť v zimě přes noc namrzala z obou stran, a když se ráno oteplilo, začala se námraza srážet a kapat na led, kde vytvářela hrudky. O zmoklých divácích nemluvě.“

Izolace stadionu znamená také ušetření prostředků za energie na provoz haly. „Když je v létě velké horko, teplota pod neizolovanou střechou je kolem 45 stupňů, čtyři metry nad ledem skoro 26. V tu chvíli je výroba ledu ohromně nákladná. Vytvořením stabilnějšího teplotního prostředí se výkyvy eliminují a náklady by se celkově měly snížit,“ vysvětluje Poláček.

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Kladno se rekordně zadluží

Zastupitelé Volby pro Kladno, KSČM a části ANO2011 na březnovém jednání předložili a schválili návrh rozpočtu počítající s rekordním zadlužením Kladna. Největší investiční položkou v rozpočtu je náklad více než dvě stě milionů korun na rekonstrukci střechy zimního stadionu.

V následujících měsících tedy dojde k čerpáním celého úvěrového rámce až do výše 810 milionů. Zároveň s tím radní počítají s prodejem městských pozemků za 78 milionů a zapojí do hospodaření zůstatky z minulých let ve výši 278 milionů korun.
Zástupci koalice na jednání upřesnili i některé sporné položky rozpočtu. Občané se díky tomu dozvěděli, že město plánuje koupit pozemky pod fotbalovým stadionem TJ Novoměstský a prodat pozemek takzvaného trojúhelníku u Dr. Oetkera, pozemky nad hřbitovem a blíže nespecifikovaný pozemek v Kročehlavech.

Podle vyjádření opozice se tím rezervy města vyčerpají až „nadoraz“, přestože k tomu není důvod. Městské finance krizí neprocházely. Naopak. Přes krizi spojenou s pandemií koronaviru skončila kladenská pokladna minulý rok ve výrazném plusu se zůstatkem na účtech ve výši 278 milionů.

Enormní zadlužení bude podle opozice komplikovat financování důležitých investic, které Kladno čekají v nadcházejících letech. Těmi je zejména stavba Sítenského mostu a oprava fasád věžových domů.

Na dotazy, proč se nepokračuje v práci na opravě Sítenského mostu, kterému v roce 2018 určil statik životnost pět let, tedy do roku 2023, nikdo z koalice neodpověděl. V blízké budoucnosti hrozí situace, kdy Kladno bude mít dva saunové světy, ale důležitá dopravní tepna bude kompletně uzavřena nebo na ní bude výrazně omezen provoz.

Byl schválen návrh opoziční ODS na úpravu, díky které půjde více peněz do oprav a údržby chodníků, vzniknou dvě psí loučky, zlepší se prevence kriminality a FC Slavoj Kladno dostane 300 tisíc na opravu střechy. Návrh opozičního hnutí STAN, který požadoval zmenšení rozpočtové rezervy, nakonec nepodpořili ani zastupitelé za STAN. O ostatních návrzích se bude podle vedení města jednat na dalším zastupitelstvu, které má proběhnout již v dubnu.

Pokračují práce na přípravě obchvatu Kročehlav

Byl zahájen proces EIA – posuzování vlivů na životní prostředí – k záměru výstavby obchvatu Kladna a Přítočen, resp. propojení dálnic D6 a D7.

„Z pohledu dopravy na Kladně jde o jednu z nejvýznamnějších staveb. Díky obchvatu se významně sníží zatížení hlukem a dopravní zátěží v Kročehlavech. Zejména jde o ulice Americká, Arménská, Unhošťská, Milady Horákové a další. Krom spojky mezi D6 a D7 vznikne hlavní příjezd do jižní průmyslové zóny, a hlavně mimoúrovňové křížení se železniční tratí Kladno – Praha protože v případě její modernizace a hustějších spojů do Prahy by fronta od nádraží Unhošť byla nejen v Malém a Velkém Přítočně, ale až ke okružní křižovatce na Kladně. To je důvod, proč jsem jako primátor prosazoval, aby došlo k urychlení této stavby. Nyní je proces povolání v běhu a budu se samozřejmě snažit jako krajský zastupitel o to aby tato pro Kladno významná stavba byla dokončena co nejdříve, „uvedl středočeský zastupitel Dan Jiránek který patří k zastáncům nové varianty řešení obchvatu.

Proti jsou naopak Zelení, kterým se nelíbí nárůst hluku v dotřeném území a upozorňují na to že v dané oblasti byl zjištěn výskyt 44 druhů zvláště chráněných živočichů (např. ropucha, skokan, koroptev a křeček).

Záměr na začátku roku 2019 prošel tzv. zjišťovacím řízením. Dobrou zprávou je, že nová verze nepočítá se zasypání jednoho z posledních mokřadů v okolí Kladna, u Čamrdy, ten má být nově přemostěn.

Primátorova nová židle

  • Pražský primátor Hřib si pořídil kávovar za 100 tisíc. Nakonec vše omlouval tím, že o objednávce nevěděl a objednával úřad.
  • Úřad vlády objednal kampaň na propagaci očkování na TikToku za 500 tisíc. Kampaň skončila naprostým fiaskem, když se ukázalo, že není dostatek vakcín a senioři nejsou na TikToku.

Vše trumfuje kladenský primátor Milan Volf. V době, kdy se podnikatelé i obce snaží hledat úspory kde to jen jde, si za 660 tisíc si objednává stůl a židle do kanceláře a za neuvěřitelné čtyři miliony reklamní kampaň v komunálním plátku. Většina objednávek míří firmám, které vládnoucí strany sponzorovaly před volbami. 

Jak je to možné? V září se vedení města Kladna ujala místní Volba pro Kladno podporovaná komunisty a dvěma přeběhlíky z ANO. Všechny investiční akce města, které bylo možné zastavit, byly zastaveny. Naopak byl povolen provoz heren a ubytoven v rizikových lokalitách.

Nyní asi staronové vedení Kladna zjistilo, že je krize a rozhodli se ji řešit svérázným způsobem.


Kancelář primátora, která ještě před půl rokem kdy do ní měli nyní opoziční zastupitelé přístup, patřila k nejlépe vybaveným na magistrátu, je nově zařizována. Stůl a židle podle registru smluv vyjdou daňové poplatníky za 660 tisíc.

Dalších několik objednávek v celkové hodnotě přesahující čtyři miliony, je určeno na nákup reklamního prostoru. Pokud se někomu zdálo nepřiměřené v současné době dát půl milionu za celostátní kampaň na TikToku, tak čtyři miliony, které utratí kladenská radnice za několik billboardů a lokální noviny s pochybným dosahem, to je na opravdu nevídaný úkaz.

Kladno tedy od nového roku utrácí několik set tisíc měsíčně za to, že v soukromém měsíčníku je přetištěn stejný obsah, a dokonce i křížovka jakou magistrát rozesílá lidem v měsíčníku radničním. O účinnosti reklamy, která má být lidem k dispozici v restauracích a fit centrech, ani nemusíme pochybovat.

Aby bylo na neodkladné investice, plánuje se vedení Kladna zadlužit. 

Petr Drnec: Rozvoj města

Rozvoj města je ta nejdůležitější věc v jeho existenci. Rozvoj píše historii města. Pokud se dělá dobře, jde vše ostatní jaksi samo nebo o hodně lépe. Když se dělá špatně nebo vůbec, je obec určená ke stagnaci, nebo dokonce k úpadku.

Odvozuje se od něj vše. Kvalita škol, životního prostředí, ulic, chodníků, dopravy, sociálních služeb, podnikatelského prostředí, kvalita příležitostí k trávení volného času, profesionálního i amatérského sportu atd. Dobře a správnou intenzitou rozvíjející se město je totiž BOHATÉ, má více finančních prostředků a navíc je hezké. Co si pod tímto „rozvojem“ představit? Komplexní plán rozvoje města musí obsahovat všechny složky života částečně vyjmenované v předešlém odstavci, ale chci se zabývat jeho technickou částí. Tou nejméně záživnou a srozumitelnou, avšak základní, finančně nejnáročnější, nejdůležitější, bez které zkrátka nic ostatního nejde.

Petr Drnec foto archiv

Technická část rozvoje se dá rozdělit na:

  • územní plán, který je základem stavebního rozvoje města,
  • dopravní infrastrukturu – silnice, chodníky, mosty,
  • inženýrské sítě – elektřina, plyn, teplovody, komunikační sítě, voda a kanalizace a jiné inženýrské sítě, v případě Kladna ještě využití starých průmyslových ploch.

V tomto článku bych rád mluvil o územním plánu, protože každý předešlý bod je na samostatné pojednání.

Město Kladno má od roku 2016 nový územní plán, který je podrobně rozpracován pro rozvojové nebo klíčové lokality regulačními plány a územními studiemi. Tady se odvedl kus práce, ale když se podíváme na množství investic od roku 2016, tak se ve městě zatím nic většího a nového stavět nezačalo. Což je problém, protože do roku 2020 jsme v ČR zažili nebývalý ekonomický růst. Zatím nejnadějnější zájem o výstavbu stovek nových bytů je od společnosti YIT, která ale míří do území (ul. Unhošťská směr na Velké Přítočno), které není zatím řešeno územním plánem. Nad tím je potřeba se trochu zamyslet.

Když se podíváme zpět k roku 1989, mělo město v devadesátých letech a prvních deseti letech 21. století sice územní plán, ale převládala snaha příliš neomezovat investory a nehledělo se důsledně na dopady nových investic na město. Nicméně v té době se postavilo skoro vše, co po listopadu 89 na Kladně vzniklo. Tento přístup musel zákonitě časem vyvolat problémy a tím i kritiku. Bohužel reakcí na to bylo výrazné zpřísnění regulací v novém územním plánu. Zúčastnil jsem se mnoha jednání s investory nad nově regulovanými lokalitami a musím říci, že světélko na konci tunelu, představující odstranění největších překážek, jsem většinou nezahlédl. Uvědomme si, že ještě k tomu máme složitý a těžkopádný stavební zákon.

Bez regulací vystavujeme město živelnému růstu a s regulacemi to zase nejde moc od ruky.

Petr Drnec

Myslím si, že většina lidí, kteří dnes mají vliv na chod města, si toto uvědomuje. Jako dobré řešení vidím využití územní studie šité na míru. Nepouštět se do podrobných regulací dříve, než bude o dané území zájem. Limitovat územním plánem pouze to, co je podstatné pro celkový rozvoj města (dopravu, sítě, komunikace, výšku, zastavěnost atd.). Podrobnější řešení svěřit územní studii, která se připraví ve spolupráci s investorem. Má to úskalí? Samozřejmě že má! Klade to důraz na schopnost vedení města vyjednávat v danou chvíli ty nejlepší podmínky pro město a jeho celkový rozvoj. Je to však podstatně efektivnější než se mořit s podrobnými regulacemi navrženými zpracovatelem územně plánovací dokumentace, který se pak s požadavky investora a realitou už zabývat nemusí.

Petr Drnec- člen Zastupitelstva města Kladna za ODS

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Dáváme bolševikovi rok, maximálně dva…

Porevoluční Kladno bylo rudé
Na počátku 90. let se o křesla v místním zastupitelstvu ucházelo 19 stran. Mezi stranami ucházejícími se o přízeň voličů bylo možné najít i obskurní hnutí typu Nezávislá erotická iniciativa. Málo se to ví, ale první porevoluční volby na Kladně vyhrála Komunistická strana Čech a Moravy.

V roce 1990 porazili komunisté s více než 25 % Občanské fórum, které získalo 23 % a 11 mandátů. Komunisté však nedokázali sestavit koalici, zůstali v opozici a první porevoluční starostkou města byla zvolena Marie Bednářová, kandidující jako nezávislá.

O čtyři roky později hlasovalo pro KSČM 4677 Kladeňáků, ve volbách získala 19 % hlasů. Od té doby kopírují výsledky KSČM na místní politické scéně výsledky celostátní. Straně se nedaří oslovit nové voliče, ti stávající postupně ubývají. Podle celostátních průzkumů jim voliče přetáhlo ANO a podstatně i SPD. Mnoho lidí, kteří KSČM volili dříve, volit nejde.

Čím méně hlasů, tím více moci
Paradoxně úbytek voličů neznamenal pro stranu úbytek moci. Naopak. Komunisté se stali vítaným koaličním partnerem všech, kteří přišli do politiky přinést takzvané nové pořádky. Na Kladně se tak po revoluci dostali k moci poprvé po 24 letech, a to jako koaliční partner Volby pro Kladno.
Obě strany sdílejí levicový program zaměřený na podporu nízkopříjmových skupin obyvatel. Komunisté ve vládě rozhodují o tom, kolik peněz půjde na obranu, na Kladně pak rozhodují o tom, kdo bude na radnici, povolují další herny a připravují rozpočet města.

Pokud se dá pro Kladno vyvozovat nějaký trend, je to vždy z výsledků krajských voleb, kde poprvé ve své historii KSČM nezískala ani jeden mandát a spolu s ČSSD a SPD strana nedokázala překročit 5 %. Ani předvolební pro volby do Poslanecké sněmovny pro stranu, jejíž členové se stále titulují soudruhu, nevyznívají pozitivně.

Jak to bude s komunisty na Kladně v příštích komunálních volbách?
Pokud se vezmou do úvahy všechny volební výsledky strany, je spojnice trendu neúprosná. Pokles, který začal v roce 2006, ukazuje téměř lineární úbytek v počtech hlasů pro komunisty. Pokud zkusíme odhadnout výsledek pro další volby pouhou extrapolací, vychází nám, že komunisté na Kladně získají kolem 700 hlasů, což nebude stačit ani na 4 %, a tedy nezískají žádný mandát.

Pokud bude podobná volební účast jako v několika předchozích volbách, bude platit, že ten, kdo získá méně než 1000 hlasů, v kladenském zastupitelstvu místo nezíská. To představuje problém hlavně pro Volbu pro Kladno, která by bez spojení s KSČM nemohla nikdy fungovat.

„Primátor města Kladna zavítal do řad OV KSČM Kladno, aby nám referoval o dění v Kladně. Návštěva primátora nás velmi obohatila a poděkovali jsme mu vřelým potleskem.“                                                                           Zdroj: kladno.kscm.cz
„Primátor města Kladna zavítal do řad OV KSČM Kladno, aby nám referoval o dění v Kladně. Návštěva primátora nás velmi obohatila a poděkovali jsme mu vřelým potleskem.“ Zdroj: kladno.kscm.cz
Publikováno
V rubrikách Politika

Dodávka pitné vody pro Kladno už nebude v ohrožení. Začíná obnova klíčového vodovodu pod korytem Labe.

Už v příštích týdnech bude zahájena nutná obnova shybky pod řekou Labe u Obříství na Mělnicku. Vodárny Kladno – Mělník, a. s. (VKM), tak dostanou mimo riziko ohrožení dodávku pitné vody pro 200 tisíc lidí na Kladensku a Mělnicku.

„Stavba bude provedena unikátní metodou mikrotuneláže pod korytem řeky Labe. Realizaci díla za téměř 100 milionů korun provede na základě výběrového řízení společnost PRAGIS a. s. s tím, že celá stavba bude hotova nejpozději patnáct měsíců po předání staveniště, které proběhne v září 2020,“ řekl předseda představenstva VKM Radek Větrovec a dodal, že autorem projektové dokumentace technicky náročné stavby je firma Sweco Hydroprojekt a. s.

Shybku, tedy vedení vodovodního přivaděče pod korytem řeky, tvoří dvouramenné potrubí, přes které denně protéká až 30 milionů litrů pitné vody z pramenišť na Mělnicku. Jedno rameno je dnes již nefunkční a druhé je ve velmi špatném technickém stavu. „Pokud by tedy došlo k nějaké poruše, desetitisíce lidí by se rázem ocitly bez vody a vodohospodáři v neřešitelné situaci. Proto Svazek měst a obcí VKM, jako zástupce největší skupiny akcionářů, podpořil přípravu tohoto zásadního projektu a tato příprava je dnešním dnem završena,“ doplnil předseda svazku a starosta Líbeznic Martin Kupka.