Letošní Vánoce budou oproti předešlým létům trochu jiné, jelikož je chtě – nechtě ovlivní probíhající koronavirová krize… Bohužel si nebudeme moci projít vánoční trhy a dát si svařák, podívat se na náměstí na rozsvícení stromečku, nebo si zajít na oblíbené adventní prohlídky hradů a zámků. Proto jsem si pro Vás připravila povídání o starých lidových zvycích na Kladensku. Pojďte společně se mnou zavzpomínat na Vánoce našich babiček a dědečků a třeba se jimi inspirujete a dáte tak nový život starým tradicím.
pohlednici poskytla pro kladnominule.cz Jaroslava Livancová
Na úvod je nutné říci, že Kladensko bývalo velmi chudou dělnickou oblastí a Vánoce tu byly velmi skromné… Kraj kolem Kladna je také specifický tím, že už po roce 1900 se místní obyvatelé silně odkláněli od křesťanské katolické víry a příliš svátků nedodržovali. Vánoce ale přesto drželi, hlavně kvůli dětem… Mnoho zvyků máme do Kladna také přenesených od dělníků přicházejících za prací, nejčastěji z Příbramska a Hořovicka.
Mezi nejtypičtější zvyky, které Kladeňáci praktikovali, patří krájení jablíček. Je to starobylá tradice, která přetrvává už od středověku. Jablka se na podzim sklízela a skladovala jako zásoba na krušnou zimu. To nejkrásnější a nejšťavnatější jablíčko se pak na Štědrý večer podélně rozkrojilo. Pokud jadérka uprostřed připomínala hvězdičku, značilo to zdraví a štěstí. Pokud připomínalo symbol křížku, předpovídalo to nemoc a nepříjemnosti.
K nejstarším českým vánočním tradicím patří také pečení vánočky. Její předchůdkyně calta, vlastně nepletená vánočka, se na Vánoce pekla už ve 14. století. O dvě století později už měla tvar, který známe dnes a ten má symbolizovat děťátko zavinuté v peřince. Vánočka se podávala až v závěru štědrovečerní večeře a podělila se o ni celá rodina. Často z ní dostal krajíček i dobytek a jiná domácí zvířata, pokud je rodina měla.
Co se týká štědrovečerní tabule, tak má Kladno jedno své velké specifikum. Nejedly se tu ryby. Důvod není ale nijak záhadný, zkrátka široko daleko není žádná řeka, ani rybníků tu moc nebylo, a tak v našem kraji prostě ryby nebyly… Dovézt si kapra bylo velice nákladné a málokdo z Kladeňáků si to mohl dovolit. Proto se většina místních spokojila často jen s houbovým kubou, protože hub bylo kolem Kladna naopak plno.
Můj bývalý učitel, rozený Kladeňák, pan docent Miloš Sládek mi vyprávěl příběh, jak se kdysi dávno jeden z jeho předků vydal takto pro vánočního kapra až do jižních Čech, ale měl samozřejmě velké obavy, aby kapra přivezl čerstvého domů. Tamní sádci mu poradili, aby kaprovi dal do huby žemli namočenou v rumu, že pak kapr vydrží celou cestu a nelekne. A skutečně, když pán přijel domů, dal kapra do vody, on se chvíli vzpamatovával a za chvíli už vesele plaval! (Poznámka: Takto se již ryby nesmí převážet.)
Na Štědrý večer se na Kladně také vařila tzv. kyselka. To bývala polévka z brambor a octa.
Už od středověku se lidé na Vánoce obdarovávali nejrůznějšími dárky, které měly symbolizovat ochranu druhých i sebe sama před chudobou. Nejčastěji si lidé dávali dárky vonné, nebo třeba různé kusy oblečení.
Tradičně celý advent provázela nejrůznější koledování, která pochopitelně vrcholila Štědrým večerem. Na Kladensku v koledování panovala úžasná solidarita, protože se často koledovalo třeba pro učitele, nebo pro chudší spolužáky. Věřím, že tato krásná solidarita v nás přetrvává dodnes a probouzí se v nás nejsilněji právě v těchto krušných časech, kterými nyní procházíme…
Závěrem Vám přeji, abyste si letos užili krásné rodinné Vánoce a do nového roku jenom to nejlepší.
Barbora Nováková
Památková péče města Kladna
Autorka textu provozuje stránky Hradologie který se zaměřuje na hrady posledních Přemyslovců v Čechách
Pohlednice: Kladnominule.cz
