Po patnácti letech nepadají v kladenském Domě kultury sklenice z barových polic při zvukové zkoušce a výkonný aparát neduní celou budovou, jak tomu bylo po léta zvykem právě v tradičním termínu 16. 11.
Zcela první vystoupení skupiny Tři sestry se zde uskutečnilo v roce 2005, vzpomíná Michal Muláček, manažer kladenského Domu kultury na svůj první koncert, který pro Kladno uspořádal, a dodává. „Už při plánování prvního koncertu pro nás bylo toto sváteční datum znakem svobody a čím jiným slavit než hudbou! Neměl jsem tehdy zkušenosti s pořádáním akcí a jako první jsem si vybral jednu z největších českých kapel. Nebál jsem se, protože Kladno bylo vždycky rockově založené město a věděl jsem, že Kladeňáci přijmou Sestry za své!“
Kdo by si kdy pomyslel, že navazující linii koncertů někdy přeruší pandemie, která koncert pro ročník 2020 zruší bez náhrady. Co dělají Tři sestry v době bez koncertů, zdali skládají nové hity a jak tráví skupina dny, které česká kultura nepamatuje, jsme se zeptali níže.
Tento rok budete Kladnu chybět. Jak tráví skupina chvíle bez živého vystupování?
Lou Fanánek Hagen: Děláme právě desku coververzí našich oblíbených písní z let 1966–88, což zahrnuje například Iggyho Popa, Velvet Undeground a Toten Hosen, a jsou tam písně, kterých je asi dvanáct. Tak na to se těšíme velmi. Já jsem dělal texty a vše je nazkoušený, připravený a rovnou to nahráváme, protože máme dost času, máme volný i víkendy, takže nám jde práce hezky od ruky.
Dokázal by někdo z kapely popsat důvod, proč mají speciálně vaši fanoušci v oblibě házení kelímků s pivem ze zadních řad směrem k pódiu?
To nikdo neví, já myslím, že je to radost z toho, že tam jsou.
Vystupujete po celé zemi. Je pro vás Kladno v něčem jiné než ostatní města?
Je blízko Prahy a je to oblíbená destinace našeho bubeníka Vrány kvůli hokeji. Ten se teďka přestěhoval do Velký Dobrý, aby to měl blízko na ten stadion. Takže bubeník Vrána je Kladeňák srdcař.
Jaká je podle vás dle reakce publika nejvíce oblíbená skladba, která nesmí chybět na žádném z vašich vystoupení?
Těch je víc, ale určitě to bude Mexiko, Modlitba pro partu a Zelená.
V jaké zemi nejdále od domova jste koncertovali?
Nejdál jsme koncertovali v Americe pro krajany v roce 2004 a 2006. Teď je to spíš horší, krajani jsou asi doma, a že by nás domorodci z jiných zemí nějak adorovali, to asi ne. Protože u nás je hodně důležitej text, a když tomu někdo nerozumí, tak ta naše kapela není atraktivní, aby na ni chodil. Já myslím, že nám bude stačit, když budeme moct koncertovat doma.
Stalo se někdy, že jste museli přerušit koncert, který se už nedohrál?
To se stalo jednou a je to asi dvacet čtyři roků, takže si to moc nepamatujem, protože jsme byli nakonzumovaný v hojný míře a několik dní už za sebou, takže to byl koncert několikátý v řadě a ten to vodnes. Bylo to v Zábřehu na Moravě. Tak to je taková vzpomínka z roku 96.
Máte před sebou jako skupina nějaký doposud neuskutečněný cíl?
Fanánek: To asi nemáme takovýhle cíle. My máme takzvanou horizontální kariéru, takže bysme byli spokojený, kdyby to mohlo pokračovat. Doufáme, že napřesrok to Kladno vyjde, moc se na to těšíme.
/MMK/
