Primátorova nová židle

  • Pražský primátor Hřib si pořídil kávovar za 100 tisíc. Nakonec vše omlouval tím, že o objednávce nevěděl a objednával úřad.
  • Úřad vlády objednal kampaň na propagaci očkování na TikToku za 500 tisíc. Kampaň skončila naprostým fiaskem, když se ukázalo, že není dostatek vakcín a senioři nejsou na TikToku.

Vše trumfuje kladenský primátor Milan Volf. V době, kdy se podnikatelé i obce snaží hledat úspory kde to jen jde, si za 660 tisíc si objednává stůl a židle do kanceláře a za neuvěřitelné čtyři miliony reklamní kampaň v komunálním plátku. Většina objednávek míří firmám, které vládnoucí strany sponzorovaly před volbami. 

Jak je to možné? V září se vedení města Kladna ujala místní Volba pro Kladno podporovaná komunisty a dvěma přeběhlíky z ANO. Všechny investiční akce města, které bylo možné zastavit, byly zastaveny. Naopak byl povolen provoz heren a ubytoven v rizikových lokalitách.

Nyní asi staronové vedení Kladna zjistilo, že je krize a rozhodli se ji řešit svérázným způsobem.


Kancelář primátora, která ještě před půl rokem kdy do ní měli nyní opoziční zastupitelé přístup, patřila k nejlépe vybaveným na magistrátu, je nově zařizována. Stůl a židle podle registru smluv vyjdou daňové poplatníky za 660 tisíc.

Dalších několik objednávek v celkové hodnotě přesahující čtyři miliony, je určeno na nákup reklamního prostoru. Pokud se někomu zdálo nepřiměřené v současné době dát půl milionu za celostátní kampaň na TikToku, tak čtyři miliony, které utratí kladenská radnice za několik billboardů a lokální noviny s pochybným dosahem, to je na opravdu nevídaný úkaz.

Kladno tedy od nového roku utrácí několik set tisíc měsíčně za to, že v soukromém měsíčníku je přetištěn stejný obsah, a dokonce i křížovka jakou magistrát rozesílá lidem v měsíčníku radničním. O účinnosti reklamy, která má být lidem k dispozici v restauracích a fit centrech, ani nemusíme pochybovat.

Aby bylo na neodkladné investice, plánuje se vedení Kladna zadlužit. 

Petr Drnec: Rozvoj města

Rozvoj města je ta nejdůležitější věc v jeho existenci. Rozvoj píše historii města. Pokud se dělá dobře, jde vše ostatní jaksi samo nebo o hodně lépe. Když se dělá špatně nebo vůbec, je obec určená ke stagnaci, nebo dokonce k úpadku.

Odvozuje se od něj vše. Kvalita škol, životního prostředí, ulic, chodníků, dopravy, sociálních služeb, podnikatelského prostředí, kvalita příležitostí k trávení volného času, profesionálního i amatérského sportu atd. Dobře a správnou intenzitou rozvíjející se město je totiž BOHATÉ, má více finančních prostředků a navíc je hezké. Co si pod tímto „rozvojem“ představit? Komplexní plán rozvoje města musí obsahovat všechny složky života částečně vyjmenované v předešlém odstavci, ale chci se zabývat jeho technickou částí. Tou nejméně záživnou a srozumitelnou, avšak základní, finančně nejnáročnější, nejdůležitější, bez které zkrátka nic ostatního nejde.

Petr Drnec foto archiv

Technická část rozvoje se dá rozdělit na:

  • územní plán, který je základem stavebního rozvoje města,
  • dopravní infrastrukturu – silnice, chodníky, mosty,
  • inženýrské sítě – elektřina, plyn, teplovody, komunikační sítě, voda a kanalizace a jiné inženýrské sítě, v případě Kladna ještě využití starých průmyslových ploch.

V tomto článku bych rád mluvil o územním plánu, protože každý předešlý bod je na samostatné pojednání.

Město Kladno má od roku 2016 nový územní plán, který je podrobně rozpracován pro rozvojové nebo klíčové lokality regulačními plány a územními studiemi. Tady se odvedl kus práce, ale když se podíváme na množství investic od roku 2016, tak se ve městě zatím nic většího a nového stavět nezačalo. Což je problém, protože do roku 2020 jsme v ČR zažili nebývalý ekonomický růst. Zatím nejnadějnější zájem o výstavbu stovek nových bytů je od společnosti YIT, která ale míří do území (ul. Unhošťská směr na Velké Přítočno), které není zatím řešeno územním plánem. Nad tím je potřeba se trochu zamyslet.

Když se podíváme zpět k roku 1989, mělo město v devadesátých letech a prvních deseti letech 21. století sice územní plán, ale převládala snaha příliš neomezovat investory a nehledělo se důsledně na dopady nových investic na město. Nicméně v té době se postavilo skoro vše, co po listopadu 89 na Kladně vzniklo. Tento přístup musel zákonitě časem vyvolat problémy a tím i kritiku. Bohužel reakcí na to bylo výrazné zpřísnění regulací v novém územním plánu. Zúčastnil jsem se mnoha jednání s investory nad nově regulovanými lokalitami a musím říci, že světélko na konci tunelu, představující odstranění největších překážek, jsem většinou nezahlédl. Uvědomme si, že ještě k tomu máme složitý a těžkopádný stavební zákon.

Bez regulací vystavujeme město živelnému růstu a s regulacemi to zase nejde moc od ruky.

Petr Drnec

Myslím si, že většina lidí, kteří dnes mají vliv na chod města, si toto uvědomuje. Jako dobré řešení vidím využití územní studie šité na míru. Nepouštět se do podrobných regulací dříve, než bude o dané území zájem. Limitovat územním plánem pouze to, co je podstatné pro celkový rozvoj města (dopravu, sítě, komunikace, výšku, zastavěnost atd.). Podrobnější řešení svěřit územní studii, která se připraví ve spolupráci s investorem. Má to úskalí? Samozřejmě že má! Klade to důraz na schopnost vedení města vyjednávat v danou chvíli ty nejlepší podmínky pro město a jeho celkový rozvoj. Je to však podstatně efektivnější než se mořit s podrobnými regulacemi navrženými zpracovatelem územně plánovací dokumentace, který se pak s požadavky investora a realitou už zabývat nemusí.

Petr Drnec- člen Zastupitelstva města Kladna za ODS

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Dáváme bolševikovi rok, maximálně dva…

Porevoluční Kladno bylo rudé
Na počátku 90. let se o křesla v místním zastupitelstvu ucházelo 19 stran. Mezi stranami ucházejícími se o přízeň voličů bylo možné najít i obskurní hnutí typu Nezávislá erotická iniciativa. Málo se to ví, ale první porevoluční volby na Kladně vyhrála Komunistická strana Čech a Moravy.

V roce 1990 porazili komunisté s více než 25 % Občanské fórum, které získalo 23 % a 11 mandátů. Komunisté však nedokázali sestavit koalici, zůstali v opozici a první porevoluční starostkou města byla zvolena Marie Bednářová, kandidující jako nezávislá.

O čtyři roky později hlasovalo pro KSČM 4677 Kladeňáků, ve volbách získala 19 % hlasů. Od té doby kopírují výsledky KSČM na místní politické scéně výsledky celostátní. Straně se nedaří oslovit nové voliče, ti stávající postupně ubývají. Podle celostátních průzkumů jim voliče přetáhlo ANO a podstatně i SPD. Mnoho lidí, kteří KSČM volili dříve, volit nejde.

Čím méně hlasů, tím více moci
Paradoxně úbytek voličů neznamenal pro stranu úbytek moci. Naopak. Komunisté se stali vítaným koaličním partnerem všech, kteří přišli do politiky přinést takzvané nové pořádky. Na Kladně se tak po revoluci dostali k moci poprvé po 24 letech, a to jako koaliční partner Volby pro Kladno.
Obě strany sdílejí levicový program zaměřený na podporu nízkopříjmových skupin obyvatel. Komunisté ve vládě rozhodují o tom, kolik peněz půjde na obranu, na Kladně pak rozhodují o tom, kdo bude na radnici, povolují další herny a připravují rozpočet města.

Pokud se dá pro Kladno vyvozovat nějaký trend, je to vždy z výsledků krajských voleb, kde poprvé ve své historii KSČM nezískala ani jeden mandát a spolu s ČSSD a SPD strana nedokázala překročit 5 %. Ani předvolební pro volby do Poslanecké sněmovny pro stranu, jejíž členové se stále titulují soudruhu, nevyznívají pozitivně.

Jak to bude s komunisty na Kladně v příštích komunálních volbách?
Pokud se vezmou do úvahy všechny volební výsledky strany, je spojnice trendu neúprosná. Pokles, který začal v roce 2006, ukazuje téměř lineární úbytek v počtech hlasů pro komunisty. Pokud zkusíme odhadnout výsledek pro další volby pouhou extrapolací, vychází nám, že komunisté na Kladně získají kolem 700 hlasů, což nebude stačit ani na 4 %, a tedy nezískají žádný mandát.

Pokud bude podobná volební účast jako v několika předchozích volbách, bude platit, že ten, kdo získá méně než 1000 hlasů, v kladenském zastupitelstvu místo nezíská. To představuje problém hlavně pro Volbu pro Kladno, která by bez spojení s KSČM nemohla nikdy fungovat.

„Primátor města Kladna zavítal do řad OV KSČM Kladno, aby nám referoval o dění v Kladně. Návštěva primátora nás velmi obohatila a poděkovali jsme mu vřelým potleskem.“                                                                           Zdroj: kladno.kscm.cz
„Primátor města Kladna zavítal do řad OV KSČM Kladno, aby nám referoval o dění v Kladně. Návštěva primátora nás velmi obohatila a poděkovali jsme mu vřelým potleskem.“ Zdroj: kladno.kscm.cz
Publikováno
V rubrikách Politika

Dodávka pitné vody pro Kladno už nebude v ohrožení. Začíná obnova klíčového vodovodu pod korytem Labe.

Už v příštích týdnech bude zahájena nutná obnova shybky pod řekou Labe u Obříství na Mělnicku. Vodárny Kladno – Mělník, a. s. (VKM), tak dostanou mimo riziko ohrožení dodávku pitné vody pro 200 tisíc lidí na Kladensku a Mělnicku.

„Stavba bude provedena unikátní metodou mikrotuneláže pod korytem řeky Labe. Realizaci díla za téměř 100 milionů korun provede na základě výběrového řízení společnost PRAGIS a. s. s tím, že celá stavba bude hotova nejpozději patnáct měsíců po předání staveniště, které proběhne v září 2020,“ řekl předseda představenstva VKM Radek Větrovec a dodal, že autorem projektové dokumentace technicky náročné stavby je firma Sweco Hydroprojekt a. s.

Shybku, tedy vedení vodovodního přivaděče pod korytem řeky, tvoří dvouramenné potrubí, přes které denně protéká až 30 milionů litrů pitné vody z pramenišť na Mělnicku. Jedno rameno je dnes již nefunkční a druhé je ve velmi špatném technickém stavu. „Pokud by tedy došlo k nějaké poruše, desetitisíce lidí by se rázem ocitly bez vody a vodohospodáři v neřešitelné situaci. Proto Svazek měst a obcí VKM, jako zástupce největší skupiny akcionářů, podpořil přípravu tohoto zásadního projektu a tato příprava je dnešním dnem završena,“ doplnil předseda svazku a starosta Líbeznic Martin Kupka.

Rozhovor: Lukáš Hanes O dění v kladenské nemocnici

Od prosince má kladenská nemocnice, spadající pod krajský úřad, nové vedení. O stávající situaci i plánech do budoucna si můžete přečíst v rozhovoru s členem představenstva kladenské nemocnice Lukášem Hanesem.

Jaká je aktuální situace v kladenské nemocnici?
Uvnitř nemocnice jsou dva světy. Jeden normální, kde se všichni snaží fungovat alespoň v rámci možností jako dříve, a druhý covidový. Tam se situace mění každý den. To, co lidé vidí v celostátních statistikách nakažených, se zhruba s dvoutýdenním zpožděním promítne do počtu pacientů na covidových odděleních. Pro zdravotníky představuje práce v takových podmínkách ohromnou zátěž. Mnozí si sáhli na dno svých sil.

Lukáš Hanes foto: archiv

Pokud vidíte stav v nemocnici, jak vnímáte současné demonstrace proti omezujícím opatřením?
Nechci nikoho soudit. Lidé přišli o práci nebo o podnikání, které roky budovali. Jsou frustrovaní a nevidí světlo na konci tunelu, tak to někdo řeší tímto způsobem. Bohužel to situaci neřeší. Na druhou stranu ani chaotický postup vlády ke zlepšení situace nepomáhá. Neustálé změny, ve kterých se už nikdo nevyzná, zmatená komunikace. Těžko se pak divit, že někdo propadá zoufalství. Už to trvá dlouho a mě přijde, že se vláda bojí situace, kdy by bylo na lidech, ať si vyhodnotí riziko a sami se podle toho chovají.
Nouzový stav je draze koupený čas, který měl sloužit k zavedení chytré karantény, trasování, přípravě kvalitní očkovací strategie, ale nic z toho těžkopádná vládní byrokracie nedokázala realizovat.

Je kladenská nemocnice připravena na očkování?
Ano. Očkovací centrum pro Kladno funguje na bývalém plicním. Jediné, co nás brzdí je nedostatek vakcín. To je dané dvěma faktory. Prvním je že výrobce nestíhá, tím druhým je chaotické rozdělování vakcín státem. Pro srovnání: Praha má podobný počet seniorů jako Středočeský kraj a dostala 86 tisíc vakcín. Střední Čechy ke stejnému dni jen 26 tisíc. Na ministerstvech se očkují úředníci nebo každý, kdo šel zrovna kolem, přičemž my nemáme naočkované ani ty nejzranitelnější.

Pokud zkusíme odhlédnout od nemoci covid-19, jaké budou vaše priority?
Chystáme dvě zásadní investice. Blok C2 by měl projít kompletní rekonstrukcí. Vzhledem k situaci ale není možné přesouvat oddělení, tudíž tuto opravu musíme posunout až na chvíli, kdy pandemie pomine. Místo toho chceme postavit novou kuchyni a jídelnu. Ta stávající je v nevyhovujících prostorách. S novou kuchyní a vybavením by se měla podstatně zlepšit i kvalita jídla v nemocnici. Jak pro zdravotníky, tak pro pacienty.

Z těch menších, ale důležitých kroků: na začátku ledna jsme schválili nákup devíti nových sanitek. Vozový park má velký podstav. To by se mělo zlepšit během několika měsíců. Zároveň s tím bude kraj investovat do obnovy vozového parku záchranné služby.

Rozhovor: Pavel Pavlík radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj

Ve středních Čechách žije kolem 1,39 milionu obyvatel. Kolik lidí již bylo ve středočeském kraji ke dnešnímu dni (26.1.2021) naočkováno?
K dnešnímu dni bylo naočkováno zhruba 15 tisíc osob.

Kdo byl naočkován?
Postupujeme striktně podle metodického pokynu ministerstva zdravotnictví. Začali jsme tedy očkovat primárně zdravotnický personál na Covid odděleních, záchranáře a postupně jsme se dostali k praktickým lékařům a personálu v domovech seniorů.

V současné době dochází k rušení termínů pro očkování seniorů, jaký je důvod?
Důvodem je nedostatek vakcín. I přesto, že vedení Kraje neustále upozorňuje na neférovost přístupu k jednotlivým krajům, vakcíny jsou stále rozdělovány nerovnoměrně. Dodávky pro Středočeský kraj jsou od tohoto týdne kráceny, stejně jako v celé ČR.

Pokud se v budoucnu situace změní, máte připravený plán na zajištění hromadného očkování?
Ano ve Středočeském kraji připravujeme vybudování velkokapacitních očkovacích center, v každém okrese minimálně jedno tak, aby očkování bylo dostupné pro všechny. Důležité je, aby byl dostatek vakcín.

Rozhovor: Pavel Pavlík
radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj
Pavel Pavlík: radní pro oblast zdravotnictví za Středočeský kraj

Herny na Kladně opět povoleny

I přes výhrady opozice a zákonodárců, i přes doporučení odborníků a starostů jiných obcí prohlasovala těsně nová koalice Volby pro Kladno, KSČM a části ANO povolení heren na dvanácti adresách ve městě.
Poté co v listopadu radní města Kladna zrušili stavební uzávěru na ubytovny v problematických lokalitách, přišla na řadu další priorita nového vedení města. Hazard.

Navrhovatelé argumentovali tím, že zákaz přesune hrací automaty do takzvané šedé zóny, tedy že vzniknou herny nelegální. Dlouholeté zkušenosti z jiných měst ale ukazují, že scénář, kterým vedení města straší, v praxi nenastal. Naopak s koncem heren klesl počet přestupků a majetkové trestné činnosti.

Kladnu nyní reálně hrozí, že zůstane ostrůvkem, který bude přitahovat problematické hráče z hlavního města, které herny zakazuje.

Problémem jsou zastavárny, tvrdí primátor
Primátor Milan Volf několikrát opakoval, že Kladno není kriminálním městem a problémy nezpůsobují herny, ale zastavárny. Vedení Kladna svá tvrzení nemělo podložená relevantními daty. Při své argumentaci vycházelo z informací od úřadu vlády, přičemž se ukázalo, že určitá data byla zamlčena a jiná pozměněna tak, aby podporovala stanovisko vedení města.

Stanovisko vlády je jednoznačné
„Vzhledem k tomu, že technické hry patří svými vlastnostmi k nejrizikovějším hazardním hrám z hlediska rizika rozvoje problémového hráčství, je přísná regulace na místní úrovni omezující jejich dostupnost namístě, neboť ve svém důsledku zlepšuje kvalitu života a spokojenost obyvatel,“ uvedla Mgr. Jarmila Vedralová – národní koordinátorka pro protidrogovou politiku a ředitelka sekretariátu RVKPP.

Primátor ani koaliční radní doporučení vlády nebrali v potaz. Na většinu otázek z řad opozice, veřejnosti ani přítomných zákonodárců nakonec neodpověděli. Vyslechli si námitky a následně těsnou většinou hlasů hazard na Kladně povolili.

V problematice heren se neshodnou ani odborníci
Na obhajobu postoje vedení města vystoupil i psycholog, spoluzakladatel společnosti DROP-IN Ivan Douda. Ten se v posledních letech vymezuje proti zákazu heren zejména v Praze. Podle něj je „Zrušení heren je naivní věc, protože celé se to okamžitě přesune domů na počítač s internetem.“

Na druhé straně je názor primáře oddělení závislostí Psychiatrické léčebny v Bohnicích Karla Nešpora. Ten vychází ze zkušeností z praxe u nás i v zahraničí, které ukazují, že „když se někde zakáže hazard, tak ubývá problémů, ubývá volání na krizové linky, ubývá i kriminality související s hazardem“.

Nerušit, vládneme
Následný návrh na konání místního referenda, které by proběhlo zároveň s volbami do parlamentu v roce 2021, zastupitelé odmítli. To je jasný vzkaz pro voliče. „Nyní se vládne, nerušit. Za dva roky přijďte k volbám,“ vzkazují zastupitelé z Volby pro Kladno, KSČM a ANO.

Přitom to mohlo být právě referendum, kdy by se rozhodlo, na kterou z nesvářených stran se veřejnost kloní. Omezení heren prosazovala ODS a TOP09 od roku 2010. V letech 2014–2018 vystoupal počet automatů na Kladně ze zhruba 650 v roce 2014 až na číslo 820. V letech 2019–2020 pak klesl jejich počet na 550 díky uzavření některých heren. V roce 2021 měly zmizet z města úplně.

Paradoxní na celé situaci je, že rozhodly hlasy dvou přeběhlíků za ANO, kteří v roce 2018 zákaz heren podpořili a nyní, ani ne dva roky poté, změnili názor.


Vliv heren na počet dlužníků ve městě

  • Relevantní posouzení vývoje počtu dlužníků provedla společnost MBA Finance. Z dat společnosti vyplývá, že ve městech, kde radnice plošně zakázaly hazard, ubylo lidí neschopných splácet své dluhy až o 30 procent.
  • Policejní statistiky ukazují na souvislost mezi počtem dlužníků a počtem přestupků a majetkové trestné činnosti.

Zkušenosti z Kolína

Michael Kašpar
starosta Kolína

Jedním z častých argumentů je, že zákaz heren nic nevyřešil. Položili jsme proto několik otázek starostovi Kolína Mgr. Michaelu Kašparovi. V Kolíně byly videoloterijní terminály zakázány před několika lety.

Kladeňák: Setkali jste se po zákazu videoloterijních terminálů s tím, že by vznikaly černé herny?
Michael Kašpar: Žádný problém tohoto druhu ve městě nevznikl.

Kladeňák: Podle vyjádření kladenského primátora Milana Volfa nejsou problémem herny, ale zastavárny. Vnímáte ve svém městě problém se zastavárnami?
Michael Kašpar: Nevnímáme zastavárny jako problematické.

Kladeňák: Dokážete vyhodnotit, jaký měl ve vašem městě zákaz videoloterijních terminálů vliv na bezpečnost a počet dlužníků?
Michael Kašpar: Objektivně (dle sdělení a statistik MP a PČR) klesl počet přestupků a majetkové trestné činnosti.


Jak hlasovali ohledně povolení heren ?

PRO herny: 17

  • Rudolf Carvan (KSČM)
  • Vladimír Moucha (KSČM)
  • Jiří Chvojka (nez. za ANO2011)
  • Petra Melčová (nez. za ANO2011)
  • David Homer (Volba pro Kladno)
  • Ondřej Rys (Volba pro Kladno)
  • Blažena Hubková (Volba pro Kladno)
  • Stanislav Ježek (Volba pro Kladno)
  • Jiří Klesnil (Volba pro Kladno)
  • Věra Kučerová (Volba pro Kladno)
  • Marcela Malcová (Volba pro Kladno)
  • Petr Michal (Volba pro Kladno)
  • Přemysl Mužík (Volba pro Kladno)
  • Petr Ullrych (Volba pro Kladno)
  • Martin Vejvoda (Volba pro Kladno)
  • Hana Větrovcová (Volba pro Kladno)
  • Milan Volf (Volba pro Kladno)

Herny nepodpořili 16

(PROTI nebo se zdrželi)

  • Petr Drnec (ODS)
  • Lukáš Hanes (ODS)
  • Robin Tesárek (ODS)
  • Dan Jiránek (ODS)
  • Eva Čermáková (ODS)
  • Hasan Ektilah (ODS)
  • Radek Větrovec (ODS)
  • Petr Soudek (TOP09)
  • Petr Hašek (TOP09)
  • Petr Melichar (TOP09)
  • Tomáš Kutil (STAN)
  • Anna Gamanová (STAN)
  • Oldřich Černý (SPD)
  • Václav Bošek (SPD)
  • Václav Šubrt (nez. za ANO2011)
  • Tomáš Kadlec (ANO2011)

Pokud chcete podpořit konání referenda, zde najdete informace k referendu a podpisový arch.

Publikováno
V rubrikách Aktuality

Rozhovor: The Beatles revival

Jak a kdy vznikl tradiční Vánoční koncert, tráví kapela současné dny plné omezení zkoušením, chystají nějaké novinky? Nejen na tyto dotazy odpovídá frontman skupiny Luděk Maulis. V roce 2012 se v kladenském Domě kultury uskutečnil první z dnes již tradičních Vánočních koncertů světoznámého revivalu „Brouků“ The Beatles revival. Do té doby objela tato šikovná parta kladeňáků doslova celý svět křížem krážem nejen po klubech a koncertech pro stovky fanoušků, ale reprezentovala naše město i na obrazovkách televizních kanálů, v hudebních soutěžích, a dokonce měla možnost předvést svůj um i samotnému jejímu veličenstvu, britské královně Alžbětě II.

Jak skupina The Beatles revival tráví dny, které byly ještě v předchozím roce plné živých koncertů? A je on-line přenos vystoupení pro diváky skutečným požitkem?
Online přenos je debilita. A čas trávíme tak nějak různě… Občas něco cvičíme, zkoušíme nový repertoár, učíme se s dětmi, chodíme na brigády, koukáme na gangsterky, protože bankovní loupež také není úplně špatná obživa a trest je za to kratší než třeba za dotační podvod. Dále připravujeme koncerty na léto, sportujeme, hrajeme tenis, běháme. Já teď zvažuji práci animátora v některém z hotelů v Egyptě. To je vlastně takový kulturní referent, který se stará o zábavu a baví muže i ženy na rekreaci.

Po osmi letech od prvního koncertu v Domě kultury bude ve velkém sále 23. prosince ticho. Nebyl právě tento den Vaším pomyslným rozloučením s každou sezónou?
Tak byl, pak jsme hráli většinou ještě Silvestra. Hráli jsme ten koncert 23. 12. posledních 27 let. Začínali jsme s tím v Klubku55, pak U Meisnerů, ve Stodole, v KD na Stochově, v kladenském divadle a posledních osm let u Míši Muláčka v kulturáku na Sítné. Zamrzí to… Ale co můžeme dělat. Letos možná místo toho koncertu uděláme nějakou benzínku, abychom se viděli.

Co pro Vás znamená právě kladenský koncert v závěru roku v porovnání s těmi dalšími napříč světem v průběhu celého roku?
Tak hlavně tam jdou naše manželky a děti a je tam spousta kamarádů. Je to kousek, jsme brzo doma a jako večeře tam jsou vždycky hamburgery z Rock’n’rollu. Poslední dva roky se taky součástí toho koncertu stal náš set společně s legendou československého bigbítu – Karlikem Kahovcem.

Kdy naposledy jste odehráli živý koncert?
Jako kapela jsme hráli naposledy 27. 9. 2020 tady v Doksech u Kladna. Tušili jsme, že to půjde všechno do hajzlu, tak jsme ten koncert společně s obecním úřadem Doksy uspořádali na poslední chvíli a měli jsme na to měsíc – a to se koncert normálně připravuje třeba i půl roku dopředu. Lidi z Doks nám strašně moc pomohli a připravili nám fantastické podmínky. Za měsíc se prodalo 500 vstupenek, a to už se lidi v té době báli cokoliv kupovat. Byl se tam podívat autor a zpěvák hitu Já na to mám Petr Kadlček, a když jsem mu popisoval, co všechno a kdo pro ten koncert něco udělal, tak dal dva palce nahoru a říkal, že je to neuvěřitelný.

Setkává se parta z The Beatles revival i v době pandemie, aby se měli fanoušci na co těšit?
Setkáváme se. S bráchou chodím běhat a tuhle jsme měli i zkoušku. Nekecáme, makáme.

Vzpomenete si na nejvtipnější moment z nějakého koncertu?
Není to úplně z koncertu. Bylo to v roce 1996 a my přijeli z nějakého koncertu a šli jsme se dorazit do Klubu 19. Tam jsem potkal jednu kamarádku, shodou okolností to je sestra bubeníka kapely Zrní, ale ten byl tenkrát ještě malej kluk, mohlo mu bejt tak 13–14 let a na bubny možná ještě tenkrát nehrál. No a kamarádka měla nějakej splín, tak jsem do ní investoval šest tequil. A jak jsme se rozjeli, tak nám bylo líto ten večer nějak pořádně neukončit.

Ke mně jsme jít nemohli, pač já byl tenkrát poprvně ženatej a moje první manželka neměla ráda, když jsem přivedl domů nějaká jiná děvčata. Tak kámoška navrhla, že půjdeme k ní, že rodiče nejsou doma a je tam jenom bráška.

Dorazili jme tam, byl to byt někde u čtyřobvodu. Vlezli jsme do síně a tak nějak se to vyvrbilo, že jsme se svlíkli. Pak nás ještě napadlo, že se vykoupeme. V koupelně to byl masakr. Ty panelákový koupelny jsou hrozně malý a ona už byla značně nalitá, tak mi do tý vany zapadla, vyndaval jsem ji poměrně dlouho a bylo to fakt dost hlučný.

Nakonec jsem ji vyndal a v náručí jsem s ní stál v tý chodbě a ptal jsem se, ve kterým pokoji spí brácha. Řekla, že vlevo, tak že půjdem napravo. Tak jsem tam s ní vrávoral a nohou jsem otevřel dveře, tam jsem v tom šeru viděl postel, tak jsem ji tam mrsknul, že skočím za ní a rozjedu svoji velkolepou show. Ale než jsem to stačil udělat, tak se v tý posteli zvednul nějakej fík a mžoural na nás.

Tak se ho ptám: „Čau, ty seš brácha?“ On zalapal po dechu a zařval: „Ne, ty hajzle, já jsem táta!“

Ve mně by se v tu chvíli krve nedořezal, vylítnul jsem nahej ven a běžel nočním sídlištěm domů. Pamatuji si, že jsem tam nechal tenkrát i hodinky a ten její táta mi je vzteky rozšlapal.

Je tréma u členů skupiny stále na pořadu dne i po tolika společně odehraných letech a živých vystoupeních?
Občas jo. Hlavně teď po tom jarním lockdownu jsme byli na prvním hraní nervózní jak prase.

Která z Vašich skladeb nesmí scházet na žádném vystoupení?
Tak jsou to skladby The Beatles. A teď na každým koncertě hrajeme All You Need Is Love.

V čem je podle Vás hudba The Beatles nesmrtelná?
Je to geniálně vymyšlený. Krásně propletený vokály, ale jsou to místy i dost složitý melodie. Není to tak, že by to vysypali z rukávu, je na tom slyšet ta práce.

Museli jste někdy přerušit koncert kvůli hysterické fanynce, jako tomu bylo v dobách pravých Beatles?
Jednou nám vlezla na pódium nějaká hysterická ženská a chtěla, ať zahrajem něco od Mira Žbirky, otravovala tak dlouho, že jsme museli z pódia odejít, protože ji pořadatelé nebyli schopni odvést.

Napadá Vás krátký vzkaz nejen Vašim kladenským fanouškům?
Dodržujte sociální odstupy a omývejte si přirození pečlivě studenou vodou.

Kladeňák leden 2021 ke stažení

Publikováno
V rubrikách Aktuality